5.7.2018Právní rádce pro pozůstalé 2. díl
Advokátní kancelář Davida Zahumenského vydala právní manuál pro pozůstalé. V následujících týdnech ho na stránkách Férové nemocnice formou aktualit zveřejníme. Celý manuál si můžete přečíst ZDE. Tento díl se zaměřuje na další možné zdroje informací o příčínách úmrtí vedle zdravotnické dokumentace.
V předcházejícím článku byla představena jedna z možností přístupu k informacím o okolnostech úmrtí blízké osoby – zdravotnická dokumentace. Přestože se jedná o nejpodstatnější zdroj informací spojených se zdravotním stavem člověka, zdaleka není zdrojem jediným, a tedy jedinou cestu, jíž se dá dojít k vědomosti o příčině úmrtí a eventuálním viníkovi. O dalších variantách hovoříme níže.
Informace od zdravotní pojišťovny
Drtivá většina lékařsky relevantních informací bývá obsažena ve zdravotnické dokumentaci vedené poskytovateli zdravotních služeb, opomenout nicméně nelze ani zdravotní pojišťovny. Dle § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění[1] dopadá veřejné zdravotní pojištění na všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, a dále na osoby, které tento trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, jenž má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Téměř každý člověk na území tohoto státu je tedy pojištěncem vedeným u některé ze zdravotních pojišťoven (největší procento osob je pak pojištěno u Všeobecné zdravotní pojišťovny).
Jakými informacemi disponují zdravotní pojišťovny?
Veřejné zdravotní pojišťovny z principu nedisponují podrobnými informacemi o zdravotním stavu osoby, evidují nicméně záznamy o vyúčtovaných zdravotních službách ze strany poskytovatelů zdravotních služeb, z nichž lze především dovodit, jaké poskytovatele zemřelý navštěvoval a v jakém rozsahu, a tedy u jakých poskytovatelů se nachází zdravotnická dokumentace, jejíž obsah by mohl při hledání odpovědí přijít vhod. Nejen pozůstalí, ale ani jim známí poskytovatelé zdravotních služeb nemusí mít kompletní přehled o tom, kde všude se zemřelý léčil.
Kdo, kdy a v jakém rozsahu může do informací zdravotních pojišťoven nahlížet?
Pokud se jedná o přístup k informacím vedeným o zemřelém zdravotní pojišťovnou, ten je daleko komplikovanější než v případě zdravotnické dokumentace či níže uvedeného trestního spisu. Zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost pojištěnci (eventuálně jeho zákonnému zástupci) na žádost bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních dvanácti měsíců (před podáním žádosti).[2] O poskytnutí informací za období delší, či dokonce o poskytnutí informací o zemřelé osobě pozůstalým se již zákon výslovně nezmiňuje, z čehož je zdravotními pojišťovnami bohužel často dovozováno, že informace o zemřelé osobě poskytovat nelze.
Přes uvedené je možno rovněž tuto cestu k informacím o zemřelém vyzkoušet. S ohledem na značnou podobnost obou případů a také obdobnou citlivost informací (v případě samotné zdravotnické dokumentace je dokonce vyšší) se nabízí podpůrná argumentace rozsahem přístupu pozůstalého do zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém. Jednoduše, má li pozůstalý v konkrétním případě přístup do zdravotnické dokumentace zemřelého, není v tomto případě dána žádná překážka spočívající v ochraně osobních údajů zemřelého. V praxi však bude záležet pouze na vstřícnosti a benevolenci konkrétní zdravotní pojišťovny (jednoznačná zákonná „páka“ schází).
Informace ze spisů orgánů činných v trestním řízení
Dalším zdrojem informací vedoucím ke zjištění příčiny úmrtí a jeho okolností může být spisový materiál orgánů činných v trestním řízení, tedy v praxi policejní spis a soudní spis vedené v trestním řízení (trestní spis).
Hodí se poznamenat, že už samotný fakt, že ve věci úmrtí osoby je vedeno trestní řízení, nasvědčuje tomu, že okolnosti tohoto úmrtí nebyly standardní. Naopak jako velmi pravděpodobná se v takovém případě jeví skutečnost, že k úmrtí došlo v souvislosti s nějakým protiprávním činem, resp. vinou cizího zavinění. Informace, které trestní spis obsahuje, mohou být tedy velmi důležité jak pro zjištění bližších okolností a příčiny úmrtí, tak pro závěr, zda je dána něčí odpovědnost za smrt zemřelého.
Jaké informace obsahuje trestní spis?
Obsahem trestního spisu jsou veškeré dokumenty shromážděné v rámci trestního řízení počínaje usnesením o zahájení tohoto řízení přes další procesní rozhodnutí a protokoly o konání jednotlivých úkonů trestního řízení (včetně provádění dokazování) až po konečné rozhodnutí ve věci. V praxi se trestní spis dělí na dvě části, a sice spis původně vedený policejním orgánem a dále soudní spis (pokud trestní věc dospěje do stadia řízení před soudem).
Pro účely pozůstalých je podstatné, že trestní spis obsahuje svědecké výpovědi a další, mnohdy obsáhlý důkazní materiál osvětlující detailní okolnosti vedoucí ke smrti jim blízkého člověka. Obsahem trestního spisu jsou velmi často (nebylo li trestní řízení zastaveno hned v počátku) také znalecké posudky z příslušných oborů potřebné k objasnění, zda konkrétní okolnosti nasvědčují tomu, že je za nastalé úmrtí dána odpovědnost jiné osoby.
Všechny informace, které jsou nahlížením získány, a tedy také veškeré dokumenty, jež jsou v tomto spise obsaženy a přístupné k nahlédnutí, mohou pak být použity v případných dalších soudních a jiných řízeních směřujících k uplatnění případného nároku na náhradu újmy, která smrtí zemřelého pozůstalým vznikla.
To se týká také znaleckých posudků, jejichž obsahem může být identifikace konkrétního pochybení, které k úmrtí vedlo, a konkrétní osoby, jež je za něj odpovědná. Pozůstalí tedy mohou využít skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení za ně takříkajíc „vykonaly část práce“.
Kdo, kdy a v jakém rozsahu může do trestního spisu nahlížet?
Otázky vedení trestního spisu, včetně nahlížení do něj, jsou upraveny v trestním řádu.[9] Do trestního spisu mohou nahlížet obviněný a jeho obhájce, poškozený (osoba, jíž bylo trestným činem ublíženo na zdraví, nebo jíž byla způsobena majetková škoda, případně nemajetková újma) a zúčastněná osoba (osoba, jíž byla v souvislosti s řízením zabrána věc nebo část majetku) a jejich zmocněnci. Totéž právo má rovněž zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného či zúčastněné osoby, pokud jsou tyto osoby nezletilé nebo je li jejich svéprávnost omezena. Dále pak trestní řád hovoří o tzv. jiných osobách, které mohou nahlížet do trestního spisu se souhlasem předsedy senátu (v soudním řízení), resp. státního zástupce nebo policejního orgánu (v rámci přípravného řízení), pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Pozůstalý po zemřelém vystupuje v rámci trestního řízení v pozici poškozeného, jelikož jeho úmrtím mu byla způsobena nemajetková (duševní) újma, přičemž nároky z ní může uplatnit již v rámci trestního řízení anebo později samostatně. Jak přímo pozůstalým, tak eventuálně jejich zmocněnci nebo zákonnému zástupci či opatrovníkovi (pokud je pozůstalý má) tedy náleží právo volně nahlížet do trestního spisu.
Co do rozsahu je výše uvedeným osobám v zásadě umožněno nahlížet v plném rozsahu. Výjimku z tohoto pravidla představují v prvé řadě utajené informace podle zvláštních zákonů a dále osobní údaje svědků, pokud je dána důvodná obava, že jim či osobám jim blízkým hrozí újma. Policejní orgán nebo státní zástupce mohou v rámci přípravného řízení právo nahlédnout do spisů ze závažných důvodů odepřít. Takovými závažnými důvody může být zejména konkrétní možnost ohrožení, popř. zmaření výsledků přípravného řízení. Tyto důvody připadají v úvahu spíše u obviněného nebo poškozeného, který může zároveň vystupovat v pozici svědka; u „prostých“ pozůstalých by k odepření přístupu do trestního spisu dojít nemělo.
Jakým způsobem mohu konkrétně informace z trestního spisu získat?
Osoby oprávněné k přístupu do trestního spisu mohou nad rámec prostého nahlížení z tohoto spisového materiálu pořizovat výpisky a poznámky a kopie spisů a jejich částí. Ačkoliv na rozdíl od zákona o zdravotních službách toto trestní řád explicitně nezmiňuje, rovněž zde platí, že poškozený (či jiná z uvedených osob) může policejní orgán, státní zastupitelství nebo soud požádat o pořízení kopií trestního spisu či jeho části. Takové žádosti je daný orgán povinen vyhovět a požadované kopie spisového materiálu pořídit, přičemž, pokud tak nelze učinit ihned, je povinen dohodnout se s osobou, která kopie požadovala, na termínu jejich předání. Vyloučeno není ani jejich zaslání prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Pořízení kopií spisového materiálu orgánem činným v trestním řízení a jejich případné zaslání osobě, která je požadovala, je však možno zpoplatnit (viz níže).
Jak probíhá nahlížení do trestního spisu a co to může stát?
Nahlížení do trestního spisu se koná v sídle policejního orgánu, který trestní řízení vede, eventuálně v sídle státního zastupitelství, které průběh trestního řízení dozoruje. Ve fázi řízení před soudem je pak přístup do trestního spisu možný v sídle konkrétního soudu, který věc projednává (eventuálně v sídle soudů projednávajících odvolání nebo jiné opravné prostředky).
Stejně jako výše v případě zdravotnické dokumentace rozhodně nelze očekávat, že se podaří realizovat nahlížení do spisu „na počkání“ poté, co se oprávněná osoba dostaví do sídla konkrétního orgánu činného v trestním řízení. Jako v případě nahlížení do zdravotnické dokumentace je zde též dána spousta objektivních okolností limitující orgány činné v trestním řízení. Kromě výše uvedených okolností, které jsou spojené s archivací spisů a nutností je k nahlížení připravit nebo přichystat kapacitně vyhovující prostor určený k nahlížení, způsobuje další komplikace fakt, že spisová dokumentace (např. z důvodu podání opravných prostředků) putuje mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení, případně skutečnost, že právě v době, kdy oprávněná osoba hodlá do spisu nahlížet, může být tento zrovna přítomen při provádění některého z úkonů trestního řízení. Rovněž zde tedy doporučujeme záměr dostavit se k nahlížení do trestního spisu příslušnému orgánu činnému v trestním řízení vždy předem ohlásit a dohodnout se na datu a čase, v němž toto nahlížení proběhne, a případně také na jeho rozsahu (zda bude studován kompletní spis, nebo jen jeho část).
Nahlížení může probíhat ať už v kanceláři příslušného pracovníka orgánu činného v trestním řízení, který má konkrétní věc na starosti (zejména v případě policejních orgánů), nebo ve speciálních a k tomu určených prostorách (zejména v případě soudů). Nahlížení je vždy realizováno za přítomnosti odpovědného pracovníka daného orgánu činného v trestním řízení, jehož úkolem je dohlížet na to, aby při něm nedošlo např. k poškození jednotlivých částí spisu či jiným excesům.
Samotné nahlížení do trestního spisu je bezplatné. Trestní řád nicméně stanoví, že pokud oprávněná osoba v průběhu tohoto nahlížení pořizuje výpisky a poznámky nebo kopie spisu, činí tak na své vlastní náklady. V praxi to znamená, že požádá li oprávněná osoba příslušný orgán činný v trestním řízení o pořízení kopií spisového materiálu (tedy pokud jej nepořizuje sama např. fotoaparátem), je tento orgán oprávněn požadovat po ní úhradu nákladů, které byly na pořízení kopií a eventuálně také jejich zaslání účelně vynaloženy.
Výše požadované úhrady musí být v případě policejního orgánu nebo státního zastupitelství stanovena v souladu s předem vytvořeným ceníkem, přičemž částky v něm stanovené by měly reflektovat reálné náklady (např. skutečnou cenu tisku). Není sice dána povinnost tento ceník zveřejnit, nicméně příslušné orgány jsou povinny poskytnout je oprávněné osobě k nahlédnutí.
V případě soudů je výše nákladů na pořízení kopií v praxi stanovována podle zákona o soudních poplatcích.[10] Bohužel cena kopií stanovená v tomto předpise se vymyká nákladům, jež by v současné době mohly být považovány za realistické, když za vyhotovení kopie listin, protokolů, příloh, záznamů, jiných částí spisů a ostatních evidenčních pomůcek vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich za každou i započatou stránku stanovuje částku 20 Kč (bohužel tato částka byla stanovována v minulosti a sazebník nebyl od té doby novelizován). V případě kopií soudního spisu je tedy zásadně ekonomičtější jejich pořízení svépomocí.
Informace od zaměstnavatele
Zdroj jistých informací může představovat rovněž dokumentace vedená zaměstnavatelem, tedy tzv. osobní spis zaměstnance, přičemž ta přichází v úvahu v případě, kdy dojde k úmrtí v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Jaké informace obsahuje osobní spis zaměstnance?
Zaměstnavatelé jsou ze zákona (dle zákoníku práce[11]) oprávněni, nikoliv povinni vést osobní spis zaměstnance, přičemž jeho obsah je limitován pouze shora, a to tak, že tento osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v základním pracovněprávním vztahu.[12] Podle nezávazných doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí[13] by osobní spis zaměstnance měl obsahovat:
osobní údaje (žádost uchazeče o zaměstnání, zápočtový list od předcházejícího zaměstnavatele, osobní dotazník, životopis, fotokopie dokladu o dosaženém vzdělání, doklady o dalším vzdělání, vyjádření lékaře ke zdravotní způsobilosti zaměstnance, změny v osobních údajích);
smlouvy (pracovní smlouva a její dodatky a změny, dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce);
údaje o práci a chování (hodnocení zaměstnance, převedení a přeložení, změna pracovního zařazení, upozornění na nedostatky v práci, stížnosti zaměstnance a jejich vyřízení);
příjmy a požitky (mzdový nebo platový výměr, evidence o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, evidence záloh, evidence daní z příjmů ze závislé činnosti, evidence příspěvků na zdravotní a sociální pojištění, evidence jiných pojištění, evidenční list pro důchodové zabezpečení, půjčky a výpomoci, služební byt);
údaje o pracovní době (evidence pracovní doby, evidence práce přesčas, evidence pracovní pohotovosti, evidence noční práce, evidence nepřítomnosti v práci, evidence pracovní neschopnosti, evidence o dovolené na zotavenou).
Je otázkou, do jaké míry budou uvedené informace vedené v osobním spise zemřelého pro otázku příčiny úmrtí a eventuálně odpovědné osoby skutečně relevantní, nelze však vyloučit, že rovněž skutečnosti obsažené ve jmenovaných dokumentech pomohou v rekonstrukci celkového kontextu věci, a to např. ze zaznamenaného průběhu výkonu práce, délky pracovní doby či vyjádření lékaře o zdravotní způsobilosti zaměstnance nezbytné pro daný druh práce apod.
Kdo, kdy a v jakém rozsahu může do osobního spisu zaměstnance nahlížet?
Bohužel, obdobně jako ve výše uvedeném případě zdravotních pojišťoven, zákoník práce v § 312 odst. 3 výslovně hovoří pouze o přístupu samotného zaměstnance, který má právo do svého osobního spisu nahlížet, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených (a to na náklady zaměstnavatele). Mlčí již nicméně o přístupu jiných osob, tím spíše o přístupu pozůstalých po zemřelém zaměstnanci, a tedy absentuje jednoznačná zákonná povinnost, již by bylo možno na zaměstnavatelích vynutit.
Opět tedy bude záležet na vstřícnosti konkrétního zaměstnavatele, zda přístup do osobního spisu zemřelého zaměstnance jeho pozůstalým umožní.
Více o přístupu k informacím a dalších právních otázkách spojených s úmrtím blízké osoby se dočtete v našem Manuálu pro pozůstalé, který je ke stažení zdarma k dispozici ZDE
Poznámky pod čarou:
[1] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
[2] § 43 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[3] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož přílohou je Sazebník soudních poplatků.
[5] Zákon č. 262/2006 Sb., zákon zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
[6] § 312 odst. 1 zákoníku práce.
[7] Ministerstvo práce a sociálních věci. Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců. XVI. Osobní spis zaměstnance [online]. 2018 [cit. 19. 2. 2018]. Dostupné z: http://ppropo.mpsv.cz/XVI1Obsahosobnihospisu.
