18.12.2009Kde najít u ochranného léčení v ústavu rovnováhu mezi zájmem na ochraně společnosti a právy jednotlivce?

Podle prosincového rozhodnutí Městského soudu v Brně může být pan Jiří již tento týden po více než dvaceti měsících nucené hospitalizace propuštěn z ústavního ochranného léčení. Pan Jiří se měl v roce 2007 dopustit pod vlivem psychózy úvěrového podvodu. Škoda nepřesáhla dvacet pět tisíc, ale podle znaleckého posudku byl tehdy třiašedesátiletý pan Jiří „z psychiatrického hlediska nebezpečný“ a soud mu nařídil ústavní léčení. Přiléhavější možností nařízení povinné ambulantní léčby se soud bohužel nezabýval. Přitom pokud by pan Jiří netrpěl duševní nemocí, mohl by mu být uložen pouze peněžitý trest nebo maximálně trest odnětí svobody do šesti měsíců.

Český právní řád nepovažuje ochranné léčení za ekvivalent trestu odnětí svobody, přestože výkon této sankce se trestu odnětí svobody blíží. Při rozhodování o ochranném léčení se přihlíží k tzv. nebezpečnosti pobytu pachatele na svobodě. Zákon však neupřesňuje, co tato nebezpečnost znamená. Je tak běžné, že člověk s postižením, který se dopustil méně závažného deliktu, je podle názoru soudu nebezpečný a musí strávit i několik let v psychiatrické léčebně. To se mohlo stát i panu Jiřímu. Ten není žádným násilníkem, s lékaři bez problémů spolupracoval a nic nebránilo tomu, aby se léčil ambulantně. Bez právní pomoci MDAC a Ligy by však hrozilo, že bude v léčebně držen daleko déle.

Více informací najdete v tiskové zprávě Ligy lidských práv a MDAC.