30.1.2009Jak je to s vyšetřováním pochybení lékařů policií?
Použití norem trestního práva by v případě zdravotnických pracovníků mělo být pečlivě zvažováno. Lékaři vykonávají velmi zodpovědnou profesi, při které zcela jistě dochází k chybám. Pokud k nim dojde, měl by mít pacient možnost domoci se spravedlivého odškodnění, není však možné lékaře vždy trestně stíhat. Na druhou stranu, pokud se dočteme o případech, jako je ten, o kterém minulý týden informovala ČTK, obvykle nemáme pochybnosti o tom, že tady by měl vše důkladně posoudit trestní soudce a na základě důkazů rozhodnout o nevině či vině a případném trestu.
Zde se jednalo o lékaře, který je obviněn z trestného činu podvodu, neboť měl svému pacientovi tvrdit, že trpí rakovinou, přestože věděl, že to není pravda. Motivem lékaře měla být snaha inkasovat za speciální onkologickou léčbu. Podle policie se měl lékař obdobně zachovat i v dalších případech. Věc je připravena k podání obžaloby a bude se jí tedy pravděpodobně zabývat soud. Stejný lékař byl již v minulosti odsouzen k podmíněnému zákazu činnosti na osmnáct měsíců za to, že se podílel na vyoperování nesprávné ledviny pacientovi, který následně zemřel.
Poměrně odlišně je dosud v České republice přistupováno k posouzení trestnosti jednání lékařů, kteří opomenou své povinnosti získat řádný informovaný souhlas pacienta. Podle německého práva platí, že „1. Kdo na jiném provede bez jeho souhlasu léčebný zákrok, byť by tak učinil podle pravidel lékařské vědy, bude potrestán odnětím svobody do šesti měsíců nebo peněžitým trestem do výše tři sta šedesáti násobku denní sazby. 2. Nezískal-li pachatel souhlas pacienta z toho důvodu, že by byl odkladem zákroku vážně ohrožen život či zdraví pacienta, bude potrestán dle odstavce 1 pouze tehdy, pokud zdánlivé nebezpečí nevzniklo a pachatel mohl při vynaložení nezbytné péče vědět, že nevznikne.“ České právo takovou skutkovou podstatu nezná a i v případě posuzování otázky, zda nemohlo dojít k spáchání trestného činu ublížení na zdraví, je velmi těžké prokázat, že lékaři pochybili, jak ve svém článku shrnuje právnička Mgr. Kopalová.
Právníci Ligy lidských práv zastupovali několik žen, které byly sterilizovány bez toho, aby k tomuto nevratnému zákroku daly svůj informovaný souhlas. Podnět k zahájení trestního stíhání dal v těchto případech veřejný ochránce práv. Zajímavé je, že dokonce i v případě paní Č., kde civilní soudy v první i druhé instanci konstatovaly, že lékaři zasáhli do základních práv ženy, a nařídily nemocnici písemně se jí omluvit (soud nejprve ženě přiznal i náhradu v penězích, tu ale odvolací soud prohlásil za promlčenou), policisté a státní zástupce trestní oznámení veřejného ochránce práv odložili s tím, že se nedošlo ke spáchání trestnému činu, ba ani k přestupku. Je otázkou, zda v takovém případě by neměl důvěryhodnost výpovědí lékařů posoudit také trestní soud.
