Často kladené otázky v sekci Souhlas se zákrokem

Ano. Pacient má právo, ne však povinnost informovat se o svém zdravotním stavu. Toto přání pacienta musí být vyjádřeno výslovně, nejlépe písemně. Než se pacient svého práva být poučen vzdá, měl by si to dobře rozmyslet.

Pacient by měl mít možnost zvolit si osobu, která mu bude překládat. Pokud tak neučiní, zdravotnické zařízení má povinnost překladatele zajistit. I pacient, který nerozumí česky, musí porozumět poučení, aby mohl řádně poskytnout informovaný souhlas. Pokud jde o to, kdo by měl tlumočení zaplatit, převažující přístup říká, že zdravotnické zařízení nese tyto náklady u akutních případů a u cizinců, kteří jsou pojištěni. Pokud se jedná o samoplátce a úkon plánovaný, hradí tyto náklady sám cizinec.

Ano. Poučeni musí být i dětští pacienti, a to způsobem, který jsou schopni pochopit.

Pacient nemusí být informován o všech možných rizicích. Záleží na povaze zákroku a konkrétní situaci. Pacientovi musí být sdělena rizika, která mají vliv na jeho životní styl, druh povolání a podobně. O úplně neškodných a lehkých  následcích nemusí být pacient poučen ani v případě, že k nim dochází často. Naopak o těžkých následcích musí být pacient poučen, i když k nim dochází zřídka. Platí také, že čím je zákrok méně naléhavý a nezbytný (např. plastická chirurgie), tím důkladněji by měl být pacient poučen.

Neexistuje žádný předpis, jenž by stanovoval přesný čas, který by měl mít pacient na rozmyšlenou. Záleží na okolnostech a povaze zákroku, o němž je pacient informován. Platí zde ale obecná zásada: čím náročnější zákrok, tím delší čas na rozmyšlenou. Poučení těsně před operací není dostačující, pokud jej bylo možné učinit dříve.

Pacient nemusí být poučen, pokud jsou zároveň splněny tři podmínky:

1. zákrok je  nezbytný pro záchranu pacientova života a zdraví,
2. zákrok musí být proveden bezodkladně a
3. souhlas pacienta nelze získat (pacient je například v bezvědomí).

Náležitosti písemného souhlasu upravuje vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Písemný souhlas musí obsahovat:

• údaje o účelu, povaze, předpokládaném prospěchu, následcích a možných rizicích zdravotního výkonu,
• poučení o tom, zda plánovaný zdravotní výkon má nějakou alternativu a pacient má možnost zvolit si jednu z alternativ,
• údaje o možném omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného zdravotního výkonu, lze-li takové omezení předpokládat; v případě možné nebo očekávané změny zdravotního stavu též údaje o změnách zdravotní způsobilosti,
• údaje o léčebném režimu a vhodných preventivních opatřeních, o provedení kontrolních zdravotních výkonů,
• zápis vyjádření pacienta, že údaje a poučení podle bodů 1 až 4 mu byly zdravotnickým pracovníkem sděleny a vysvětleny, že jim porozuměl a že měl možnost klást doplňující otázky, které mu byly zdravotnickým pracovníkem zodpovězeny,
• datum a podpis pacienta a zdravotnického pracovníka, který pacientovi údaje a poučení poskytl. Nemůže-li se pacient podepsat, opatří se záznam jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem svědka, který byl přítomen projevu souhlasu, a uvedou se důvody, pro něž se pacient nemohl podepsat, a dále se uvede, jakým způsobem pacient svou vůli projevil.

Náležitosti negativního reversu upravuje příloha vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Takové prohlášení musí obsahovat:

• údaj o zdravotním stavu pacienta a potřebném zdravotním výkonu;
• údaj o možných následcích odmítnutí potřebného zdravotního výkonu pro zdraví pacienta;
• záznam vyjádření pacienta, že údaje podle předchozích bodů mu byly zdravotnickým pracovníkem sděleny a vysvětleny, že jim porozuměl a že měl možnost klást doplňující otázky, které mu byly zdravotnickým pracovníkem zodpovězeny;
• písemné prohlášení pacienta, popřípadě záznam o tomto prohlášení, že i přes poskytnuté vysvětlení potřebný zdravotní výkon odmítá;
• místo, datum, hodina a podpis pacienta;
• podpis zdravotnického pracovníka, který pacientovi informace sdělil;
• nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li záznam o prohlášení podepsat, opatří se záznam jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem svědka, který byl projevu odmítnutí přítomen, a uvedou se důvody, pro něž se pacient nepodepsal, a dále se uvede, jakým způsobem projevil svou vůli.

Pacienta je možno léčit, případně převzít do ústavní péče:

• pokud se jedná o nemoci stanovené zvláštním předpisem, zejména se jedná o infekční onemocnění (např. TBC)
• je-li bacilonosič (např. viru HIV, břišním tyfem)
• jestliže je pacient ve stavu, kdy nelze jeho souhlas vyžádat, a jedná se o výkony nutné k záchraně života nebo zdraví (např. pacient v bezvědomí).
• pokud se osoba jeví jako duševně nemocná nebo pod vlivem drog a alkoholu a tato osoba ohrožuje sebe nebo své okolí.

Platí totéž, co o léčení pacienta bez souhlasu. Jedná-li se o pacienta, který je nebezpečný sobě nebo svému okolí, musí se o této nebezpečnosti lékař osobně přesvědčit. Lékař tedy nemůže odeslat pacienta jen na základě telefonátu rodiny nebo sousedů. Zákonnost hospitalizace bez souhlasu pacienta musí do sedmi dnů schválit soud.

Pokud nebyl pacient řádně poučen o chystaném zákroku, je jeho souhlas s tímto zákrokem neplatný a zákrok mohl být proveden protiprávně. Informace o tom, jak postupovat v tomto a  dalších případech nespokojenosti s jednáním lékaře naleznete v sekci Postup při nespokojenosti pacienta.

Pokud jde o sdělení diagnózy, pacient má právo vědět celou pravdu o své diagnóze, případně o podezření na určitou nemoc. Lékař však může pacientovi celou pravdu nesdělit, pokud si to sám pacient přeje, pokud výslovně a jednoznačně zmínil, že celou pravdu znát nechce, a pravděpodobně také v případech, kdy by sdělení celé pravdy mohlo vést k vážnému sebepoškozování pacienta, případně i k sebevraždě.

Pozitivní revers je písemný informovaný souhlas (viz výše).

Ano. Pacient má právo až do provedení zákroku kdykoliv svůj souhlas odvolat. Souhlas nelze vzít zpět zpětně, tedy pokud již k operaci či vyšetření došlo. Stejně tak nemusí lékař odvolání souhlasu respektovat, pokud již bylo se zákrokem započato a přerušením by byl pacient ohrožen na životě nebo zdraví.

Souhlas se zákrokem může poskytnout pouze způsobilý pacient. U dospělých se předpokládá, že jsou způsobilí ke všem právním úkonům, tedy i k rozhodnutí o navrhovaném zákroku. Pokud existují pochybnosti o způsobilosti, musí tuto otázku posoudit a určit lékař většinou ve spolupráci s psychologem či psychiatrem. Zdravotnické zařízení by mělo mít vypracován standardizovaný postup, jak nejasnou situaci vyřešit.

Souhlas se zákrokem musí být svobodný a informovaný. Souhlas nebude svobodný, pokud pacient souhlasil např. pod nátlakem rodiny, lékaře, partnera. Souhlas je považován za nesvobodný také v případě, že je pacient nucen rozhodnout se ve stavu akutní bolesti, bylo-li možné souhlas získat ještě dříve než tato bolest nastala. Svoboda souhlasu je obvykle vyloučena také v případě, že je udělován cestou na operační sál ve formalizované podobě. Formulář sám nesplňuje podmínky informovaného souhlasu, protože formulář nemůže nahradit rozhovor lékaře s pacientem. Souhlas není svobodný také v případě, že je poučení poskytováno v době, kdy si pacient myslí, že je již vše připraveno a  zákrok je neodvratitelný. Neplatný může být také souhlas pacienta, který byl poučen pod vlivem tlumících léků.

Jak je to se způsobilostí dětských pacientů se dočtete zde.

Pacientovi musí být předány informace tak, aby se mohl sám rozhodnout. Je možné zeptat se lékaře, co by doporučoval on. Stejně tak lze vše probrat s rodinou či přáteli nebo požádat o více času na rozmyšlenou, nejedná-li se o neodkladný zákrok.

Takový postup je možný pouze v případě, kdy je možno léčit pacienta bez jeho souhlasu (viz výše). Jedná se zejména o případy, kdy je pacient již v narkóze, souhlas tedy není možné získat, a na základě nových skutečností je nutné provést zákrok pro záchranu života nebo zdraví pacienta.

Obecně platí, že souhlas nemusí být písemný. Existují však zvláštní případy, kdy je nutnost písemného souhlasu stanovena v zákoně. Jedná se například o zákroky před provedením transplantace, získávání lidských embryonálních kmenových buněk, vyšetření HIV, když je prováděno jako předpoklad dárcovství krve, tkání, asistované reprodukce. Zákon rovněž říká, že souhlas musí být písemný, pokud jde o zákrok, který není v bezprostředním zájmu pacienta. V praxi je obvykle písemný souhlas zdravotnickým zařízením vyžadován u náročnějších zákroků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o svého druhu smlouvu, mělo by zdravotnické zařízení automaticky pacientovi předat kopii souhlasu, který podepsal. Pokud se tak nestalo, může si pacient kopii vyžádat ze zdravotnické dokumentace.