Dostala jsem se do obtížné situace. V 7/2007 jsem přišla o práci a byla jsem hlášena na úřadu práce. V 9/2007 jsem na rok odjela do Anglie a v 8/2008 jsem se vrátila. Do 12. 11. 2008 jsem byla opět hlášena na úřadu práce a 13. 11. 2008 jsem nastoupila do práce, 12. 5. 2009 mi končila smlouva a od 13. 5. 2009 dosud jsem na úřadu práce. Situace se zkomplikovala tím, že jsem těhotná a všechny nabídky ohledně práce jsou ze strany zaměstnavatelů odmítány. Mohli byste mi nějak poradit či pomoci, jak bych měla dále postupovat, abych nezůstala bez prostředků. Je možné, že vzhledem k zdravotnímu stavu mne čeká rizikové těhotenství. Těhotná jsem 7 týdnů. Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,

z dotazu nedokážeme odvodit, jaký druh práce vykonáváte, předpokládáme však, že pro vykonávání práce by nemělo být Vaše těhotenství vážnou překážkou. V takovém případě není nutné informace o těhotenství zaměstnavateli sdělovat. Naopak zaměstnavatel přímo ze zákoníku práce nesmí vyžadovat od zaměstnankyně informace o těhotenství. Jestliže Vás potenciální zaměstnavatel, kterého jste o těhotenství informovala, odmítne jen z tohoto důvodu, dopouští se diskriminace. Výjimkou je situace, kdy je dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví právní předpisy. Příkladem tedy může být situace, kdy žena žádá o práci, kterou těhotné ženy podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví nesmí vykonávat. Jsou to například práce spojené s vibracemi, s nadměrnou psychickou nebo fyzickou zátěží apod.

Ze zákona máte rovněž možnost žádat o finanční prostředky otce dítěte. Jestliže toho nebude možné docílit dohodou, je na základě § 95 zákona o rodině možné žádat příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Na návrh těhotné ženy soud uloží tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby poskytl předem potřebnou částku k zajištění její přiměřené výživy po dobu dvou let, k zajištění úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím a dále na výživné pro dítě po dobu, po kterou by zaměstnankyni podle zákoníku práce náležela mateřská dovolená. Přiměřený příspěvek na výživu by měl soud individuálně určit tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby matky dítěte. Pod pojem náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím se běžně je možné zahrnout náklady na těhotenské ošacení, obuv, zvláštní léky a potravinové doplňky, náklady na pobyt v nemocnici a lékařský zákrok apod. Návrh na zahájení tohoto řízení může podat žena nejpozději do porodu dítěte ještě během těhotenství.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou) byste měla, pokud jste se účastnila nemocenského pojištění nejméně po dobu 270 kalendářních dnů (počet dnů ode dne vzniku pojištění včetně sobot, nedělí a svátků) v uplynulých 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby pojištění se nezapočítává doba evidence na úřadu práce.

Pokud jde o finanční pomoc státu, je možné požádat o dávky státní sociální podpory, před porodem o příspěvek na bydlení, po porodu o porodné, rodičovský příspěvek, přídavky na dítě a sociální příplatek. O bližší informace o nároku na dávky ve Vašem případě se obraťte na orgán státní sociální podpory, kterým je úřad práce.

V případě, že by se Vaše příjmy dostaly pod hranici životního (resp. existenčního) minima, mohla byste požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi na pověřeném obecním úřadě.

Vaše Férová nemocnice

11.7.2009

zpět na přehled dotazů