Expodum
Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Přemístění z LDN na psychiatrii

Dobrý den,


prosím Vás o zodpovězení následujícího dotazu:
Můj děda (91 let), trpící těžkou stařeckou demencí, byl dočasně umístěn do LDN, než se pro něj uvolní místo v odpovídajícím zařízení. Z LDN ho však po dvou dnech - a podotýkám bez jakéhokoli souhlasu či konsultace s rodinou, nechali převézt do psychiatrické léčebny, kde mu prý "upraví" medikaci tak, aby nedělal problémy.
Má na toto vůbec někdo právo a jak nyní můžeme postupovat, aby tam děda nemusel zůstávat?


Děkuji za odpověď.
 

Blanka

Odpověď:

Dobrý den,

jakýkoli lékařský zákrok nebo rozhodnutí o hospitalizaci může být provedeno pouze se svobodným a informovaným souhlasem pacienta. Zákonnou úpravu informovaného souhlasu naleznete zde.  Výjimku z tohoto pravidla tvoří tzv. nedobrovolná léčba, ke které může dojít pouze ze zákonných důvodu, neboť se jedná o značný zásah do svobody člověka. Tyto důvody jsou uvedeny v zákoně o zdravotních službách v § 38 odst. 1, dostupné zde. Jedním z důvodu nedobrovolné léčby je možnost převzít nemocného do ústavní péče bez jeho souhlasu, pokud jeví známky duševní choroby a zároveň ohrožuje sebe nebo své (konkrétní znění zde).

Zdravotnické zařízení musí do 24 hodin od převzetí oznámit soudu převzetí každého, kdo byl v zařízení umístěn bez svého písemného souhlasu. Soud je povinen (v rámci tzv. detenčního řízení) rozhodnout do 7 dnů od omezení svobody pohybu o tom, zda k němu došlo v souladu se zákonem.

Samotnému rozhodnutí předchází kontakt pracovníka soudu s nemocným, od něhož získá informace ohledně nedobrovolného přijetí, nemocnému bude vysvětlena jeho situace a bude poučen o jeho právech. Jedním z těchto práv je právo na výběr zastoupení v řízení o nedobrovolné hospitalizaci (detenci). Pacient musí být vždy v detenčním řízení zastoupen. Zástupce si pacient vybere sám (rodinného příslušníka, kamaráda) anebo mu bude přidělen advokát, který bude pacienta zastupovat bezplatně. Rozhodnutí o důvodnosti nedobrovolné hospitalizace se doručuje zástupci nemocného nebo přidělenému advokátovi. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Zde najdete manuál ke zpracování odvolání. A zde najdete zákonnou úpravu řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu (§ 66 - § 84b. zákona o zvláštních řízeních soudních).

Po rozhodnutí o důvodnosti nedobrovolné hospitalizace následuje řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení v léčebně. V rámci řízení bude nezávislý soudní znalec (psychiatr) vypracovávat znalecký posudek ohledně stavu nemocného. Rozhodnutí soudu o tom, zda je další držení přípustné a na jakou dubu, musí být vydáno do 3 měsíců od výroku o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace. Hospitalizace může trvat nejdéle rok. I proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání.

Ošetřující lékař může však kdykoli pacienta propustit, pokud usoudí, že tomu stav pacienta dovoluje.

Výše jsme Vám nastínili, z jakého důvodu byl nejspíše Vás dědeček umístěn do psychiatrické léčebny. Ve svém dotazu uvádíte, že dědeček trpí těžkou stařeckou demencí, neuvádíte však již, zda je dědeček schopen jednat sám za sebe (tj. je svéprávný) či svéprávný, není a byl mu soudem ustanoven opatrovník (= zákonný zástupce, který za dědečka jedná). Což je podstatné. Pro doplnění uvádíme, že svéprávnost je upravena v občanském zákoníku v § 30, kdy plné svéprávnosti člověk nabývá zpravidla zletilostí (tj. 18 rokem života). Omezit svéprávnost člověka může pouze soud. Úpravu omezení svéprávnosti najdete v občanském zákoníku § 55 a následující. Samotné řízení o svéprávnosti je pak upraven v zákoně o zvláštních řízeních soudních § 34 a následující.

Jako první doporučujeme zjistit od ošetřujícího lékaře, zda dědeček udělil souhlas s hospitalizací. Pokud ne, muselo dojít k zahájení detenčního řízení. Pokud by souhlas dědeček udělil, bylo by vhodné, vzhledem k nemoci dědečka, namítnout nemožnost udělení souhlasu dědečkem z důvodu, že dědeček vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen souhlas udělit, případně iniciovat omezení dědečka na svéprávnosti, čímž byste se mohla stát opatrovníkem (zákonným zástupcem) dědečka. Blíže zde.

Dále doporučujeme se obrátit na soud, u kterého probíhá detenční řízení (který soud je příslušný zjistíte zde, v sekci nedobrovolné hospitalizace, 7. otázka shora), s dotazem, kým je dědeček v řízení zastoupen a následně s tímto spolupracovat tak, abyste společnými silami dosáhli toho, aby nebyla soudem shledána důvodnost nedobrovolné léčby. Rovněž, pokud je Váš dědeček plně svéprávný, můžete požádat soud, abyste ho v řízení zastupovala Vy případně někdo z rodiny.

Obrany proti nedobrovolné hospitalizaci:

Dědeček (případně opatrovník, pokud děda není plně svéprávný) může namítat nedobrovolnost hospitalizace u svého ošetřujícího lékaře.

Další obrana pak představuje obranu před soudem. Výše je popsán průběh detenčního řízení. Z toho pro shrnutí tedy vyplývá, že soud prvně vydá rozhodnutí o zákonnosti nedobrovolného převzetí (do 7 dnů od omezení svobody pohybu) a následně bude soud rozhodovat o přípustnosti dalšího držení (do 3 měsíců od výroku o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace).

Dědeček (případně opatrovník, pokud děda není plně svéprávný) může před soudem v rámci obou fází detenčního řízení namítat nedobrovolnost a nedůvodnost hospitalizace.

Pokud v obraně u soudu nebudete úspěšní, je možno se proti oběma rozhodnutím odvolat (o odvolání bude rozhodovat vyšší soudní instance tj. příslušný krajský soud). Ohledně odvolání doporučujeme, abyste se obrátil na některého z advokátů, případně nějakého svého známého, který je právníkem. Odkaz na manuál ke zpracování odvolání rovněž najde výše.

Jestliže soud rozhodne, že držení dědečka je přípustné na určitou dobu (tedy v první fázi soud rozhodl, že nedobrovolná hospitalizace je přípustná a v druhé fázi pak soud rozhodl, že je přípustné, aby dědeček v zařízení setrval po dobu např. půl roku a vy jste nepodali odvolání, případně jste odvolání podali a nebyli úspěšní), můžete i před uplynutím této doby požádat soud o nové vyšetření a propuštění (§ 82 zákona o zvláštních řízeních soudních, odkaz na ustanovení zde).

Držíme Vám pěsti, aby vše dobře dopadlo.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

 

 

23.10.2017

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS