Dobrý den, rodiče se rozvedli. Otec žije se svou matkou (86 let). Je diabetik, epileptik, léčí se na psychiatrii. Nechce, ale ani není schopen zvládat cukrovku. Neustále volá doktorkům, mě, jezdí obden do nemocnice, kde obviňuje lékaře z nedostatečné léčby apod. Nyní po mě žádá (na radu své matky), abych mu přispívala na výživu, léky apod. Jeho matka chce také dosáhnou toho, abych se o otce musela po její smrti starat! Já sama mám cukrovku a další komplikace, chodím do práce a odmítám živit a starat se o otce! Mám nějakou šanci vyžádat si např. jeho lékařské zprávy od jeho ošetřujícího lékaře, a dokázat u soudu, že je otec duševně nemocný a léčbu z toho důvodu nezvládá? Vím, že vyměnil již několik lékařů, ze dvou nemocnic ho pro nespolupráci dokonce vyhodili! Můžu se domluvit s jeho lékařem na jeho umístění do nějaké léčebny? Děkuji moc!

Odpověď:

Dobrý den,

jak jsme se mohli dočíst, Vaše situace skutečně není lehká. Nicméně i Váš otec má jistá, zákonem stanovená práva. Pokud jde o vyživovací povinnost, pak zákon stanoví, že děti (tím se myslí i zletilé osoby), které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toto potřebují. Při určování výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (tedy toho, kdo by měl finance dostávat), ale i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (tedy toho, kdo by měl finance poskytnout). Je tedy vždy na posouzení konkrétní situace, zda vyžaduje, aby v daném případě docházelo k plnění.

Zákon Vám ovšem nepřikazuje mít otce u sebe, nebo se k němu nastěhovat a starat se o něj. Situace týkající se problematického zvládání jeho zdravotního stavu je složitější. Nejprve by bylo možná dobré pokusit se zajistit alespoň některé služby za pomoci pečovatelské služby. Tím by mohlo dojít k alespoň částečnému odlehčení povinností Vaší babičky a tím k celkovému ulehčení situace. Další možností by bylo pokusit se zařídit dům s pečovatelskou službou, určité chráněné bydlení. Zde bývá sociální pracovník, případně zdravotník, který by mohl pomoci. Vzhledem k věku Vaší babičky si myslím, že by mohli v takovém "zařízení" být umístěni oba. I proto bychom tato řešení doporučovali, na rozdíl od kontaktování dalších ústavů. Nicméně, je samozřejmě na posouzení aktuální situace zdraví, a to především psychického, zda skutečně vyžaduje pobyt v psychiatrické léčebně. Možná by byla vhodnější kombinace služeb, jak napříkad pečovatelské služby, tak docházení za psychologem, případně za psychiatrem. Pro naplnění programu během dne je také možno využít různých "denních center".

V současnosti neexistuje způsob, jak přesunout osobu do psychiatrické léčebny. K tomu je třeba vždy jeho osobní rozhodnutí, souhlas. Jedinou výjimkou, kdy se osoba může dostat do psychiatrické léčebny bez svého souhlasu, je ta, kdyby osoba ohrožovala sebe či jiné (například fyzické napadání ostatních).

Doufáme, že jsme Vám touto odpovědí alespoň trochu pomohli ve Vaší nelehké situaci.

Vaše Férová nemocnice

8.11.2010

zpět na přehled dotazů