Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Pracovní úraz, podpůrčí doba, trvalé následky

Dobrý den, 

prosím o radu, jsem v pracovní neschopnosti následkem pracovního úrazu, ke dni 9. 11. 2012 mi končí podpůrčí doba 380 dní. V současné době mám zažádáno o invalidní důchod (zatím není podstatné, zda bude přiznán nebo ne), ale na sdělení obvodní lékařky a pracovnice OSSZ, že po nástupu do zaměstnání můžu jít po měsíci opět marodit pro stále přetrvávající obtíže tohoto pracovního úrazu nebo je tam podmínka 180ti odpracovaných dnů (patrně budu muset podstoupit již třetí operaci toho stejného problému). Tak mě zajímá, je-li toto možné, a jestli ukončením této neschopenky nepřijdu o náhradu mzdy v případě, že dojde k nové neschopence pro ten stejný problém, ať už po měsíci nebo po půl roce. A ještě jednu radu, kdy je dobré zažádat o trvalé následky, jestli už před ukončením neschopenky nebo až po anebo až po třetí operaci pokud k ní dojde. Děkuji za odpověď.

Luger

Odpověď:

Dobrý den,

podle zákona o nemocenském pojištění trvá podpůrčí doba maximálně 380 kalendářních dnů, přičemž podpůrčí dobou je doba, po kterou má být vypláceno nemocenské.

Zákon o nemocenském pojištění nám v § 26 odst. 2 ve zjednodušené podobě sděluje toto: Pokud vznikne nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby i doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Ze zákona tedy vyplývá, že nárok na čerpání další plné podpůrčí doby vzniká až po 190 kalendářních dnech nepřetržité pojištěné činnosti (zaměstnání) od doby skončení poslední pracovní neschopnosti. Naopak pokud mezi dvěma pracovními neschopnostmi odpracujete méně než 190 kalendářních dnů, nová podpůrčí doba se začne krátit. Krácení proběhne tak, že si vezmete posledních 380 dní před vznikem aktuální pracovní neschopnosti a zjistíte, na kolik z těchto dní připadaly předchozí pracovní neschopnosti. O tyto dny se pak zkrátí maximální podpůrčí doba.

Pokud tedy ve Vašem případě vyčerpáte celou podpůrčí dobu, poté nastoupíte například na měsíc do zaměstnání a poté opět onemocníte, měl by Vám vzniknout nárok pouze na měsíc hrazené pracovní neschopnosti.

Další možnost je stanovena v § 27 téhož zákona. Ten uvádí, že i po uplynutí podpůrčí doby lze vyplácet nemocenské na základě žádosti pojištěnce. Musí však být splněna podmínka, že podle vyjádření posudkového lékaře lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti (např. k jednodušší práci). O takové žádosti rozhodne okresní správa sociálního zabezpečení a určí zároveň dobu, po kterou Vám budou dávky vypláceny. Žádost lze podat i opakovaně, ale uplatní se maximální doba 350 dní.

Co se týče otázky, kdy je nejlepší požádat o náhradu za trvalé následky po pracovním úrazu, trvalými následky zřejmě myslíte ztížení společenské uplatnění resp. odškodnění za něj. Tato náhrada je konstruovaná, jako jednorázové kompenzování zhoršení kvality života např. volby povolání, způsobů osobního uplatnění v rodinném životě a ve volném čase. Cílem této náhrady je poskytnutím finančních prostředků zmírnit utrpěnou újmu v uvedených oblastech života poškozeného. Více o této náhradě se dočtete v článku zde

O tuto náhradu můžete požádat v podstatě kdykoli, přičemž podmínky pro její přiznání i její výše je upravena vyhláškou č. 440/2001 Sb. Pro stanovení výše odškodnění však budete potřebovat lékařský posudek a ten se v tomto případě obvykle vydává až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví. V případě, že by později došlo k výraznému zhoršení následků, vydá se nový lékařský posudek, který nahradí dosavadní lékařský posudek. Posouzení zdravotního stavu se provádí, jakmile je možno považovat stav poškozeného za ustálený. O vydání lékařského posudku může požádat poškozený (zaměstnanec) nebo o něj může požádat zaměstnavatel.

Vaše Férová nemocnice

 

26.11.2012

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS