Práva během těhotenství a porodu

 

Žena má během těhotenství právo na zdravotní péči v souladu s právními předpisy. V rámci péče hrazené zdravotními pojišťovnami se poskytuje tzv. dispenzární (soustavná) péče těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství. Dříve vyhláška ministerstva zdravotnictví stanovila rozsah prohlídek během těhotenství a po porodu. U fyziologického těhotenství se prováděla prvních 9 lunárních měsíců prohlídka 1 x za 4 týdny na gynekologii, 10. lunární měsíc 1x za 1 týden buď v zařízení, kde bude žena rodit, nebo u gynekologa. U těhotenství rizikových nebo patologických byl rozsah prohlídek individuální, v šestinedělí se provedla jedna prohlídka na gynekologii. V nové vyhlášce časový rozsah prohlídek stanoven není, lékaři mají provádět prohlídky v časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav ženy. Je však možné očekávat, že bude i nadále převládat zavedený rozsah. Těhotná žena má mimo péče gynekologa v průběhu těhotenství nárok na dvě preventivní prohlídky u zubního lékaře.

Žena by měla být o povaze a významu všech vyšetření náležitě informována. I zde platí, že žádný léčebný ani diagnostický zákrok není možné provést bez svobodného a informovaného souhlasu ženy. Z toho vyplývá, že žena má právo péči také odmítnout.

 

Zákon stanovuje svobodu volby zdravotnického zařízení, záleží tudíž na rodičce, kterou porodnici si zvolí. Některé nemocnice po rodičkách vyžadují tzv. registraci, jedná se však o neplatný dokument, který rodička podepsat vůbec nemusí.

Porodnice má přesto povinnost rodičku v okamžiku příchodu do porodnice přijmout. Porod je totiž dle zákona jednou ze situací, kdy nemocnice nesmí odmítnout hospitalizaci pacientky. 

Obecně se doporučuje seznámit se před porodem s dostatečným předstihem s tím, jak porodnice funguje a jaké služby během porodu nebo po něm poskytuje. Řadu informací o porodnicích je možné najít např. na stránkách sdružení Aperio.

 

Bližší informace o významu a náležitostech informovaného souhlasu najdete v sekci Souhlas se zákrokem. Odlišností porodu je oproti plánovaným zákrokům to, že se nikdy nedá s jistotou určit, jak bude porod probíhat a zda bude nutné některé zákroky provést. Zdravotnické zařízení by se mělo snažit poskytnout ženě dostatek informací již předem, aby nebyli nuceni vyžadovat souhlas ženy během rozběhnutého porodu a porodních bolestí, kdy již žena nemusí být schopna zvážit všechna pro a proti určitého postupu, případně pro to již nemusí být prostor. Souhlas by měl být, pokud je to možné, vždy získáván ve fázi, kdy je žena ještě schopná posoudit rizika zákroku a jeho alternativy a kdy má ještě dostatek času na rozmyšlenou. Předávání informací ženě může probíhat například při absolvování těhotenských prohlídek v porodnici, při prohlídce porodnice, na předporodních kurzech a podobně. Při této příležitosti může zdravotnické zařízení rodičku informovat formou srozumitelně zpracovaných informačních materiálů o průběhu porodu, jednotlivých vyšetřeních a zákrocích, které přicházejí v úvahu. Takový postup podporuje i Ministerstvo zdravotnictví.

I v případě, že se žena poprvé dostaví až při rozběhnutém porodu, měla by ji porodnice přiměřeně informovat předem. Žena by například měla mít možnost se dopředu seznámit s obsahem informovaného souhlasu například přes internetové stránky nemocnice.

Česká porodnická a gynekologická společnost na svých stránkách zveřejnila vzor informovaného souhlasu  pro ženy, u kterých se předpokládá spontánní porod.

 

V případech nouze vyžadujících neodkladné řešení, kdy nelze získat souhlas rodičky, je možné provést okamžitě jakýkoliv nutný lékařský zákrok, pokud je nezbytný pro prospěch zdraví rodičky (např. k záchraně života či zdraví). V těchto případech lze totiž předpokládat souhlas rodičky. Takový zákrok však nelze provést proti vůli rodičky (pokud je schopna svou vůli projevit) a to ani v případě, kdy je lékař přesvědčen o jeho nutnosti či prospěšnosti. Pokud rodička se určitým zákrokem či vyšetřením nesouhlasí, musí si lékař o tom vyžádat písemné prohlášení – revers. Podepíše-li žena revers, je lékař zbaven případné odpovědnosti.

 

Na počaté dítě se dle zákona hledí jako na narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Plod v těle matky je součástí jejího těla a pouze žena rozhoduje o svém těle a o případných zákrocích, které podstoupí. Ani v případě, že je lékař přesvědčen o nutnosti provést zákrok k záchraně plodu (např. císařský řez), nemůže ho provést bez souhlasu matky. Zákroky nutné k záchraně dítěte je možné proti vůli matky provést až po narození dítěte.

Na druhou stranu zde samozřejmě mluvíme o krajní situaci. Žena má zájem na tom, aby se dítě narodilo zdravé. Krom toho je důležité zmínit, že pokud by v důsledku odmítání určitého zákroku matkou došlo k poškození zdraví dítěte, které by se tak např. narodilo postižené, mohla by za způsobenou újmu být teoreticky činěna odpovědná žena. Jednat by se přitom mohlo až o odpovědnost trestněprávní.

 

Je nezbytné, aby si porodnice detailněji upravovaly své fungování podle svých konkrétních možností. Vnitřní předpisy mohou sloužit například k upravení chodu oddělení, k ochraně práv jiných hospitalizovaných osob apod. Pokud žena byla s těmito předpisy seznámena, zavazuje se k jejich dodržování. Na druhou stranu pokud by se vnitřní předpisy dostaly do rozporu se zákonem nebo nadměrným způsobem zasahovaly do práv ženy, jsou v tomto rozsahu neplatné a není nutné se jimi řídit.

 

Studenti mohou být porodu nebo i jakýmkoli vyšetřením přítomni, pouze pokud k tomu žena dá svůj souhlas. Jestliže by Vám to bylo nepříjemné, můžete tento souhlas neudělit. Pokud by se i tak u vyšetření student medicíny objevil, můžete požadovat, aby odešel.

 

Žena má především právo na sebeurčení. Stejně jako má právo odmítnout u svého porodu například přítomnost studentů, stejně tak má i právo rozhodnout se, koho chce mít u svého porodu například kvůli psychické podpoře. Navíc ona i její partner mají právo na ochranu soukromého a rodinného života, do kterého přirozený porod jistě patří. Nelze také zapomenout na fakt, že otec dítěte je ihned po narození stejně jako matka zákonným zástupcem dítěte. Z toho vyplývají automaticky práva a povinnosti rodičů pečovat o dítě. Z těchto důvodů, pokud s tím oba budoucí rodiče souhlasí, nemělo by se bezdůvodně bránit přítomnosti otce dítěte u porodu. Důvodem k odmítnutí otce u porodu by mohla být například ochrana soukromí ostatních rodiček v případech, kdy nelze organizačně zajistit oddělení porodních pokojů. Jiným důvodem by mohl být operačně řešený porod a zajištění ochrany zdraví rodičky.

 

Podle našeho názoru je zpoplatnění samotné přítomnosti doprovodu u porodu bez zákonného podkladu. Porodnice ji sice nabízejí jako „nadstandardní službu“ vzhledem k tomu, že dříve toto možné nebylo, ale mělo by se jednat spíše o něco samozřejmého, nepochybně to ve většině případů může mít na průběh porodu a pohodu ženy pozitivní vliv. Legitimní by bylo požadovat úhradu za případné jednorázové ochranné pomůcky, návleky apod. Porodnice by také mohla z organizačních důvodů omezit počet přítomných osob u porodu. V zahraničí platit za přítomnost doprovodu spíše běžné není.

V ČR otázku poplatků za přítomnost osoby blízké u porodu řešila Veřejná ochránky ně práv a Ústavní soud. V rozhodnutí bylo konstatováno že přítomnost osoby blízké samu o sobě nelze zatěžovvat poplatkem, ale že lze zpoplatni úkony, které musí služby, které musí být poskytnuty z podstaty věci nutně spolu s přítomností otce u porodu, což je značně široká definice. Nicméně obecný soud, kterému Ústavní soud věc vrátil, rozhodl, že nemocnice vybrala poplatek zcela neoprávněně, viz zde. 

 

Každá žena má právo na soukromí a zachování důstojnosti, proto by vyšetření neměla probíhat před ostatními ženami na pokoji. Často to organizačně bohužel možné není. Je možné požádat o přinesení plenty, nebo o provedení vyšetření například v ordinaci lékaře.

 

Právní situace v této problematice je poněkud nejistá. Soudy mají tendenci nerespektovat rozhodnutí Ústavního soudu, který judikoval, že žena musí podstoupit císařský řez pouze v případě, že existuje důkaz o patologii plodu a je tudíž nepochybné, že je život plodu v ohrožení a že by se dítě nepodařilo porodit přirozenou cestou. Lékaři při aplikaci císařského řezu musí postupovat v souladu s principem proporcionality a zvážit tak případná rizika a přání rodičky.

V případě, že se jedná o nekomplikovaný porod, má rodička právo císařský řez odmítnout. Na druhou stranu, pokud žena požaduje provedení císařského řezu a zdravotník je toho názoru, že takový postup není v souladu s pravidly současné vědy a medicíny, zákrok provést nemusí. 

 

Pokud žena odmítá například nástřih hráze, který se někdy provádí rutinně, měla by se snažit předejít provedení zákroku volbou porodnice a rozhovorem s lékařem a porodní asistentkou. Je vhodné svůj požadavek zdvořilým způsobem zapracovat do porodního plánu, případně také připsat na formulář informovaného souhlasu, který bude podepisovat při přijetí.

 

Novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze má přehledně zpracované webové stránky, na kterých je dostatek všech potřebných informací pro budoucí rodiče. Ti se tak s nimi mohou včas seznámit. Je možné si zde stáhnout například informace a rady o péči o novorozence, formuláře s informovaným souhlasem s péčí o novorozence, formulář pro předčasný odchod z porodnice (ambulantní porod), formulář negativního reversu pro některé postupy u novorozenců.

 

Zápis do knihy narození na matričním úřadě se provádí nejčastěji na základě písemného prohlášení o narození dítěte. Porodnice, ve které se dítě narodilo, je povinna učinit toto prohlášení do tří dnů od narození dítěte. Pokud se dítě nenarodilo v porodnici, učiní prohlášení lékař, který poskytl matce během nebo po porodu zdravotní péči rovněž do tří pracovních dnů. Aby mohl na základě oznámení porodnicí na matrice proběhnout kompletní zápis do knihy narození, je nutné, aby matka měla v porodnici doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní doklad, průkaz cizince) a souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte. Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné ve zdravotnickém zařízení na předepsaném tiskopise. Vdaná žena dále musí mít oddací list a souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte. Svobodná žena musí mít souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti, rodný list matky a otce dítěte, v případě rozvedené ženy i pravomocný rozsudek o  rozvodu manželství, v případě ovdovělé ženy i úmrtní list manžela.

Příslušný k zápisu narození do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se dítě narodilo.
Na druhou stranu i když je pro rodiče výhodné využít toho, že porodnice pro ně zajistí vyřízení rodného listu, není možné to zaměňovat s povinností. Porodnice, respektive lékař má ze zákona povinnost oznámit matričnímu úřadu narození, nikoliv však povinnost zprostředkovat všechny výše uvedené doklady potřebné k zápisu do knihy narození. Předložení těchto dokladů ani zvolení jména dítěti není podmínkou porodu ani propuštění z porodnice. Poté si ale vystavení rodného listu musí vyřídit rodiče. Rodiče mají měsíc od narození dítěte na to, aby určili dítěti jméno, po uplynutí této doby matriční úřad učiní oznámení soudu, který zahájí řízení o určení jména.