Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

obracím se na vás s prosbou o radu jak správně postupovat k prošetření z podezření ze zanedbání lékařské péče s následkem smrti mojí maminky. Maminka nastoupila 7.2.2017 do nemocnice na plánovanou operaci žlučníku. Ve středu 8.2 2017 proběhla operace, která měla být provedena laparaskopicky, ale když jsem mluvila k večeru s maminkou, tak mi řekla, že ji museli během operace rozřiznout, jelikož tam měla velký zánět - podle slov lékařů. Druhý den jsem s ní opět mluvila po telefonu, stěžovala si na bolesti, ale prý je to po operaci běžné. Tohle všechno jsem brala jako běžný průběh první den po operaci. V pátek (druhý den po operaci) jsem jí psala, volala, ale vůbec nereagovala na telefon. Nemohli jsme jet na návštěvu, jelikož bylo oddělení z důvodu chřipkové epidemie zavřeno. K večeru jsme volali na oddělení, co je s maminkou, že nám vůbec nereaguje na telefony. Sestřička nám řekla, že je dobrá a že za ní jde zrovna na pokoj. Asi po půl hodině nám mamka volala, že ji sestřička vyřídila, že jsme volali. Říkala, že jí je špatně a nemůže se moc hýbat, ale to je prý normální. V sobotu jsme opět psali zprávy, volali, ale nic. Tak jsme opět volali kolem sedmé večer na oddělení, že tohle nereagovaní maminky na telefony není normální. Sestra nám sdědila, že nám dá pana doktora. A přišel šok. Prý maminku museli dopoledne reoperovat, jelikož měla problémy s dýcháním a měli podezření na sepsi. Při operaci zjistili, že ji celé tři dny tekla žluč do žlucovodu a do celého břicha. Po operaci ji dali do umělého spánku a převezli na ARO. Vůbec jsme nemohli uvěřit, co se stalo, a tak jsem chtěla za maminkou přijet a být s ní. Bylo mi to zamítnuto s tím, že její stav je vážný, ale nikoliv kriticky, a máme si zavolat zítra dopoledne. V neděli v sedm hodin ráno nám přišla zpráva, že máme volat nemocnici a pak přišla poslední rána. Maminka zemřela prý v půl sedmé ráno na silnou otravu krve. Řekli nám, že si máme po obědě přijet pro její osobní věci. Když jsme dorazili do nemocnice, tak nám nebyli vůbec schopni říct, proč zemřela, a když jsme chtěli s otcem a sestrou maminku vidět a rozloučit se s ní, odmítli nám to s tím, že je na patologii a tam nás nepustí. Sestra z ARA mi začala říkat, že je to možná lepší, že na mrtvé není zrovna moc dobrý pohled. Tak jsem ji odpověděla, že když nám to neumožnili s ní být, když byla ještě na živu, tak nevidím důvod ji nevidět teď. Bylo nám to znova zamítnuto s tím, že je víkend a není tam nikdo kompetentní, aby nás pustil na patologii. Prostě přístup, který se nedá pochopit. Druhý den jsme si zažádali osobně o její celou dokumentaci a chtěli jsme mluvit s někým kompetentnim z oddělení. Pan primář nás tedy přijal, ale až za čtyři hodiny, a sdělil nám, že nařídil pitvu. Když jsme se ho zeptali, kde se stala chyba, nedokázal nám odpovědět. Veškerou dokumentaci maminky už máme připravenou včetně pitevní zprávy a teď bychom potřebovali poradit jak správně postupovat.

Moc děkujeme za Vaši odpověď.