Expodum
Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Důsledky porušení pitevního zákona

Zdravím Vás,

prosím o zodpovězení dotazu, jaké důsledky má porušení pitevního zákona ve smyslu neprovedení povinné zdravotní pitvy pro zdravotnické zařízení?

Mám ústavní posudek, který potvrzuje, že u mé zesnulé maminky měla být provedena povinná zdravotní pitva a zajímá mne, jakým způsobem mohu napadnout skutečnost, že mi bylo odepřeno právo dozvědět se, proč zemřela má maminka?

Mohlo by se dotýkat §181 - poškození cizích práv, kdy jsem byla uvedena v omyl (omyl, že nebyly splněny zákonné podmínky pro provedení pitvy a já se tak nedozvěděla příčinu úmrtí) nebo §366 nadržování (snaha zastřít pravou příčinu úmrtí v důsledku lék. nedbalosti - včasného nedovyšetření, neobjasnění příčiny potíží)?

Lékař provádějící prohlídku těla indikoval namísto pitvy zdravotní, pitvu patol-anat., jež nebyla provedena - ale tento byl zároveň i lékařem ošetřujícím.

Je vůbec přípustné, aby ošetřující lékař zároveň prohlížel tělo zemřelé a poté rozhodoval o provedení/neprovedení pitvy v případě neočekávaného úmrtí bez zjištění příčiny úmrtí? Na čem postavit žalobu, prosím?

Moc děkuji za zodpovězení alespoň některého z dotazů.

 

E.K.Š.

Odpověď:

Dobrý den,

 

v úvodu nám dovolte se omluvit za dlouhé čekání na odpověď. Toto prodlení bylo způsobeno velkým vytížením poradny.

 

Nejprve bychom chtěli uvést, že pitevní zákon český právní řád nezná. Pitvy jsou obecně upraveny v zákoně o zdravotních službách, v § 88 a následujících.

 

Ten stanovuje, kdy a jakou pitvu provést. Zdravotní pitva se provádí v případech uvedených v § 88 odst. 3, a sice

 

  • při náhlých a neočekávaných úmrtích,
  • jestliže nebyla příčina smrti dostatečně objasněna,
  • při násilných úmrtích včetně sebevraždy,
  • při podezření, že bylo úmrtí v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil buď zdravotnický pracovník, nebo osoba blízká,
  • při podezření, že bylo úmrtí způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek anebo
  • u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

 

Předpokládáme, že ve vztahu k úmrtí Vaší maminky se pravděpodobně jednalo buď o situaci uvedenou v písm. a – tedy náhlé a neočekávané úmrtí nebo písm. c – pří podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil buď zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb nebo osoba blízká.

 

Zákon o zdravotních službách dále stanovuje situace, ve kterých je zdravotnický pracovník, kterým je lékař provádějící prohlídku těla zemřelého, oprávněn rozhodnout, že se zdravotnická pitva provádět nebude. Tímto lékařem může být i ošetřující lékař. Zákon zmiňuje dvě situace, ve kterých tak ošetřující lékař může učinit. Musí se jednat buď o násilné úmrtí včetně sebevraždy nebo o úmrtí s podezřením na souvislost se zneužíváním návykových látek a takové úmrtí musí být navíc zřejmé a zemřelá osoba zároveň musela projevit za svého života prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy nebo tak musela učinit osoba blízká. Předpokládáme však, že o takovou situaci se nejednalo.

 

Provedení pitvy může kromě ošetřujícího lékaře zrušit také poskytovatel provádějící pitvu, tedy konkrétní patolog. Ten o neprovedení pitvy může rozhodnout, ve stejných situacích, které jsme uváděli výše pro případ ošetřujícího lékaře a dále pak také navíc v případě, že se jedná o náhlé a neočekávané úmrtí, pokud bylo při dodatečně provedeném odborném posouzení prokázáno, že je příčina úmrtí zřejmá (§88 odst. 2 písm. b zákona o zdravotních službách). Pokud se příslušný lékař provádějící pitvu rozhodne pitvu neprovést, musí o tom informovat Polici ČR (§88a odst. 4 zákona o zdravotních službách).

 

Stěžejní je tedy skutečnost, z jakého důvodu měla být zdravotní pitva provedena. Tento důvod je totiž vázán na situace, kdy může lékař provádějící prohlídku těla (což může být i ošetřující lékař) nebo patolog rozhodnout o neprovedení pitvy. V případě, že se při úmrtí Vaší maminky nejednalo o ani jednu z výše uvedených situací, jednal lékař s největší pravděpodobností v rozporu se zákonem.

 

Co se týče změny zdravotní pitvy na patologicko-anatomickou, zákon takovou změnu nevylučuje a je tudíž možná. V případě, že se důvody pro provedení patologické pitvy kryjí s důvody pro provedení pitvy zdravotní, měla by se dle § 88 odst. 4 provést pitva zdravotní. V případě Vaší maminky by se patologicky-anatomická pitva prováděla z důvodu, který stanovuje § 88 odst. 2 písm. h), tedy pokud není dostatečně objasněna příčina smrti. Zákon však pro tento důvod nestanovuje možnost neprovedení pitvy. Lékař by ji tedy měl provést vždy.

 

Co se týče jednání lékaře, který provedení pitvy zrušil v rozporu se zákonem, o přestupek se nejedná. Zákon o zdravotních službách ve spojitosti s pitvou spojuje pouze přestupek týkající se provedení prohlídky těla zemřelého, a to pro případ, kdy lékař prohlídku neprovede a dále pak přestupek související s nevyplněním pitevního listu (§ 117 odst. 3 písm. m-o zákona o zdravotních službách). To, že zákon neuvádí konkrétní jednání lékaře jako přestupek, však neznamená, že takové jednání není postižitelné.

 

Jestliže jste si jist, že lékař neměl žádný z výše uvedených důvodu pro rozhodnutí o zrušení pitvy, můžete si na jeho jednání stěžovat. Stížnost se podává přímo k poskytovateli zdravotních služeb, potažmo správnímu orgánu, který poskytovateli vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tím je ve většině případů krajský úřad. Více informací o podávání stížností najdete na stránkách Férové nemocnice, zde.

 

Nyní k Vašemu dotazu na podřazení nesprávného jednání pod skutkovou podstatu trestných činů poškození cizích práv a nadržování. Aby bylo nějaké nekalé jednání zařaditelné jako trestný čin, musí splňovat míru společenské škodlivosti, trestní zákoník se užívá až jako poslední možnost, takzvané ultima ratio. Nicméně, se domníváme, že pokud by se ošetřující lékař rozhodnutím o neprovedení pitvy pokoušel zatajit pochybení jiného lékaře, je možné, že by se stal účastníkem trestného činu, a to konkrétně pomocníkem podle § 24 odst. 1 písm. c trestního zákoníku.  Anebo že by se dopustil trestného činu nadržování podle § 366 trestního zákoníku. Je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi závažné obvinění a že pokud se rozhodnete podat trestní oznámení, měl byste mít adekvátní podklady (zdravotnická dokumentace zemřelého, případně vyjádření lékaře).

 

Co se týče následujícího postupu, nejprve bychom Vám doporučili konfrontovat lékaře, který rozhodl o zrušení pitvy, a dotázat se jej na důvody tohoto zrušení. Dále bychom Vám doporučili vyžádat si zdravotnickou dokumentaci Vaší maminky, kterou můžete využít při podávání stížnosti nebo trestního oznámení. Co se týče Vašeho dotazu týkající se žaloby, pokud se rozhodnete podávat žalobu, doporučovali bychom Vám kontaktovat služby advokáta. Seznam všech advokátů naleznete zde. Pokud byste chtěl podávat trestní oznámení, můžete se osobně anebo písemně obrátit na policii, kde vylíčíte svou situaci a policisté ji následně prověří a uvědomí Vás o výsledku vyšetřování.

 

S pozdravem

 

Vaše Férová nemocnice

 

 

20.8.2018

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS