Expodum
Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

Právní poradna pro pacienty

dotaz do poradny můžete vložit zde

Dotaz:

Kóma - informovaný souhlas, ochrana osobnosti

Dobrý den, dočetl jsem se v dotazu že člověka v bezvědomí nelze převážet bez souhlasu jeho opatrovníka nebo osobu blízkou. Nebylo přesně vysvětleno podle čeho. Potřebuji vysvětlit jak se máme právní cestou domoci spravedlnsoti tj ochraně osobnosti. Pokud pacient nemohl vyslovit souhlas s hospitalizaci. jaké je možné že se tomu v praxi děje, Co to přikazuje? Jak je vůbec přípustné, že nám nikdo nechce poradit jaký zákon to ukládá? Stejně tak že rodina má být bezodkladně informována o převozu z jiného oddělení nebo jeho zdravotním stavu? Stalo se tomu tak a nevíme jak se bránit. Osobu blízkou byla převezena bez vědomí rodiny tedy když už o tom bylo dopředu rozhodnuto. Nemohli jsme s tím nic udělat. K tomu po nás v nemocnici chtěli za otce zaplatit reguláční poplatek to se dělo ve zdravotnictví Mám za to že byla porušená osobní svoboda a svobodně se rozhodovat u osobě blízké. Mám za to že to musí porušovat zákon a lidské práva.

tomassovak

Odpověď:

Dobrý den,

pokud správně chápeme váš dotaz, ptáte se, na základě jakých právních předpisů se postupuje při získávání souhlasu s poskytnutím zdravotní péče a informování o zdravotním stavu, pokud pacient sám nemůže jednat, neboť je např. v bezvědomí.

Tuto situaci upravují občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen OZ) a dále zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb., dále jen ZZS; vyhledat si jejich účinné znění můžete např. zde). Dále uvádíme také odkazy na konkrétní ustanovení těchto zákonů.

Zdravotní péči lze zásadně poskytnout jen na základě tzv. informovaného souhlasu pacienta (§ 28 a § 34 ZZS). Bez jeho souhlasu lze lékařskou péči poskytnout jen v zákonem vymezených případech. Jedná se především o neodkladnou péči, bez jejíhož poskytnutí by byl ohrožen život nebo by hrozila jiná závažná zdravotní újma (§ 38 ZZS).

Pokud byl pacient hospitalizován bez svého souhlasu (protože ho nebyl schopen udělit), postupuje dále zdravotnické zařízení takto:

  • do 24 hodin oznámí nedobrovolnou hospitalizaci soudu (§ 40 ZZS). Soud následně rozhoduje, zda je nedobrovolná hospitalizace a držení ve zdravotnickém zařízení oprávněné. V tomto řízení zastupuje pacienta, který je neschopen hájit svá práva sám, opatrovník jmenovaný soudem.
  • zdravotnické zařízení oznámí hospitalizaci zákonnému zástupci, opatrovníku (pokud jde o osobu nesvéprávnou), podpůrci, manželu a jiné známé osobě blízké. Okruh obeznámených osob se tak řídí tím, o kterých osobách zdravotnické zařízení ví. Pacient může informování některých osob vyloučit, viz § 105 NOZ.
  • zdravotnické zařízení dále informuje „důvěrníka“ pacienta o všech opatřeních, která při léčbě provedl (§ 107 NOZ). 

Dále se zdravotnické zařízení pokusí získat tzv. zástupný souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Tento souhlas by měl být udělen jak k hospitalizaci, tak ke každé poskytnuté zdravotní službě (např. lékařský zákrok, odběr krve), pokud nejde o neodkladný zákrok, který lze poskytnout i bez souhlasu. Zdravotnické zařízení:

  • vyžádá si souhlas od osoby, kterou pacient určil při hospitalizaci a u níž souhlasil s tím, aby byla informována o jeho zdravotním stavu, měla přístup do zdravotnické dokumentace a aby vyjádřila souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (§ 34 odst. 7 a § 33 odst. 1 ZZS),
  • pokud takovou osobu neurčil nebo není dosažitelná, pak si vyžádá v první řadě souhlas manžela nebo registrovaného partnera, pokud taková osoba není nebo je nedosažitelná, pak souhlas rodiče, (§ 34 odst. 7 ZZS)
  • pokud ani takového souhlasu nedosáhne, obrátí se na jinou svéprávnou osobu blízkou, pokud je zdravotnickému zařízení známa (tamtéž).

Tuto formu vyjádření souhlasu označujeme jako zástupný souhlas. Jeho získávání upravuje obdobně i občanský zákoník v § 98, který upřednostňuje přítomné osoby blízké před dalšími osobami blízkými.

Z vašeho popisu situace jsme pochopili, že souhlas s poskytováním zdravotních služeb dávaly k tomu oprávněné osoby, avšak další osoby blízké o tom nebyly informovány a s jejich postupem nesouhlasily. Nedomníváme se však, že došlo k porušení zákona. Lékaři patrně nevěděli, že existuje rozpor mezi osobami oprávněnými udělit zástupný souhlas. Proto ani nepředpokládáme, že by vznikla někomu ze zúčastněných újma a bylo by možné požadovat náhradu škody.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

7.9.2015

zpět na přehled dotazů

 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS