Dobrý den, jsem v procesu stížnosti na postup nemocnice. Byla jsem nuceně separována od zdravého novorozence s perfektní adaptací s tím, že on je podchlazený a na mém těle pod dekou to není dostatečný zdroj tepla. Argumentem bylo, že tu máme zákon o zdravotních službách a že platí, že je nutno vycházet z již citovaného ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., z té části, kde je uvedeno, že náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů. Jde tedy hlavně o separaci novorozence například kdy je žena ošetřována a novorozenec je skvěle adaptovaný, ale zdravotníci zamezí kontaktu s matkou s tím, že musí být dítě zkontrolováno. Ona si přeje mít dítě u sebe, dítě je zcela v pořádku. Argumentem při řešení stížnosti je právě § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb, že lékaři nesou odpovědnost a musí dítě zkontrolovat i proti vůli matky- konají svou povinnost. Já jsem přesvědčená o tom, že hierarchie práva v tomto případě hovoří jasně, že Právo rodiče být při svém dítěti je dáno Listinou základních práv a svobod v čl 32. Je zde omezení: „Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.“ Takže co je víc? Zákon o zdravotních službách nebo právo dítěte dané Listinou čl 32. Samozřejmě za předpokladu, že je dítě v pořádku a nepotřebuje akutní péči. Za mne je právo dítěte a žádost mne jako matky v tomto případě více a zdravotníci mi nemůžou odpírat styk. Bohužel zákonem o zdravotních službách argumentuje i KÚ – Praha (Magistrát). Patrně si neuvědomují, že máme právo na sebeurčení, což je základní lidské právo nadřazené zákonu o zdravotních službách (informovaný souhlas/reverz) a také Chartu práv dětí. Díky

Renda

Odpověď:

Dobrý den,

z vašeho dotazu neplyne zcela zřetelně, k čemu mělo v porodnici dojít. Rozumíme z něj ale, že zatímco jste měla dítě u sebe, zdravotníci vám jej vzali s tím, že je nebo může být podchlazené. Pokusíme se vám dát obecnou odpověď, a to vzhledem k tomu, že nevíme, co se s vaším dítětem dělo dále (např. zda proběhlo nějaké vyšetření, dítě bylo umístěno do inkubátoru apod.).

Domníváme se, že ve vašem případě je nutné brát zřetel na následující právní úpravu:

právo pacienta a tomu odpovídající povinnost zdravotníků poskytovat péči na náležité odborné úrovni (§ 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách, co se myslí náležitou odbornou úrovní definuje § 4 odst. 5, na který v dotazu odkazujete),
právo pacienta, aby mu byly zdravotnické služby poskytovány jen na základě svobodného informovaného souhlasu (podle § 28 odst. 1 zákona o zdravotních službách), a
eventuálně i čl. 32 odst. 4 Listiny, který citujete. Domníváme se však, že toto ustanovení míří spíše na případy, kdy je dítě odebráno z péče rodičů, tedy ne jen na krátkou, přechodnou dobu (např. během vyšetření lékařem, kdy rodič kvůli povaze vyšetření nemůže být přítomen), ale na situace závažného zásahu do práva dítěte být v péči rodičů a práva a povinnosti rodičů pečovat o své dítě (např. umístění dítěte do náhradní rodinné péče). Nehledě na to s vámi však souhlasíme v tom, že rodiče mají právo být se svým dítětem i v době hospitalizace, a že toto právo vám bylo na jistou dobu upřeno.

Jádro vašeho sporu však vidíme v tom, že lékaři trvali na jistém léčebném postupu, se kterým jste vy jako zákonný zástupce nesouhlasila. Proto nám připadá nepřiléhavá argumentace nemocnice i magistrátu (v pozici krajského úřadu), že tento postup byl nutný kvůli zajištění náležité odborné péče.

Zdravotní péče, kterou lékaři poskytují, skutečně musí být na náležité odborné úrovni. To však nemění nic na tom, že zdravotní služby mohou poskytovat jen na základě svobodného informovaného souhlasu, který v tomto případě dáváte vy jako zákonný zástupce. V případě nezletilých dětí pak zákon stanoví, že je možné neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce poskytnout, kdy jde o případ záchrany života nebo zamezení vážnému poškození zdraví a dále v případě podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

Podle nás je tedy především důležité objasnit, zda lékaři měli právo jednat bez souhlasu zákonného zástupce - předpokládáme totiž, že jste ihned protestovala proti tomu, že vám lékaři dítě odebrali a odnesli. Pokud by podmínky splněny nebyly, jednalo by se o neoprávněné poskytnutí zdravotní služby.

Pokud tedy chcete řešit jednání zdravotníků a stěžovat si na ně, můžete svoji argumentaci vést i tímto způsobem. Na vaši otázku, co má přednost, zda ustanovení Listiny nebo zákona, je samozřejmě nutné odpovědět, že Listiny. Řešení v této konkrétní situaci však podle našeho názoru není natolik přímočaré, a to už z výše uvedeného důvodu, že v jistých situacích mají lékaři právo jednat i proti vůli rodičů, případně dítě a rodiče dočasně odloučit kvůli poskytnutí zdravotní péče.

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

20.6.2017

zpět na přehled dotazů