Právní rádce pro pozůstalé 4. díl | Aktuality
Expodum
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

7.8.2018Právní rádce pro pozůstalé 4. díl

Advokátní kancelář Davida Zahumenského vydala právní manuál pro pozůstalé. V následujících týdnech ho na stránkách Férové nemocnice formou aktualit zveřejníme. Celý manuál si můžete přečíst ZDE. Tento díl se zaměřuje na další postup, který lze zvolit po získání zdravotnické dokumentace.

V předcházejících článcích jsme se převážně věnovali možnostem přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka (ať již z oficiální dokumentace či ze samotného těla zemřelého). Povede-li se tyto informace úspěšně shromáždit, je čas a jejich kvalifikované vyhodnocení.

Přestože jsou tyto informace zpravidla získávány za účelem zjištění příčiny úmrtí a spolu s ní eventuálně odpovědné osoby, ve většině případů nejsou bohužel k tomu samy o sobě dostačující, neboť ke konkrétnímu závěru je potřeba odborných znalostí ať už z oblasti medicíny, či jiných odvětví, jimiž obyčejně pozůstalí coby laikové nedisponují. Následující text tak představuje možnosti překonání této překážky, a proto poskytuje odpovědi především na následující otázky:

·         Jakých možností lze využít, jde-li o zhodnocení údajů a informací získaných v souvislosti s okolnostmi úmrtí konkrétní osoby?

·         Jaký je rozdíl mezi jednotlivými postupy majícími za cíl vyhodnocení odborných informací a jaká jsou jejich specifika?

·         Jaké náklady s sebou zhodnocení daných informací nese?

Konzultace s odborníkem

S ohledem na způsob vedení zdravotnické dokumentace a jiných výše uvedených dokumentů a na medicínskou terminologii včetně různých zkratek a značek, které jsou v nich obsaženy, je pro laika většinou nemožné, aby z jemu poskytnuté zdravotnické dokumentace „vyčetl“ okolnosti a příčinu úmrtí blízké osoby nebo to, zda je za úmrtí někdo zodpovědný (resp. bylo-li toto úmrtí způsobeno pochybením konkrétní osoby). Často tak pozůstalí musí vyhledat někoho, kdo disponuje potřebnými znalostmi a může jim s „rozšifrováním“ informací uvedených ve zdravotnické dokumentaci zemřelého pomoci.

První možností je konzultace s lékařem – odborníkem na příslušné medicínské odvětví. To jinými slovy znamená, že si pozůstalí mohou domluvit osobní konzultaci s lékařem, který v ideálním případě není v žádném vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení k úmrtí došlo nebo který je v očích pozůstalých „podezřelý“ z pochybení při poskytování zdravotních služeb. V rámci konzultace tento lékař může vysvětlit a co nejobjektivněji (bez ohledu na kolegialitu) zhodnotit uvedená fakta a informace ze zdravotnické dokumentace, kterou máte k dispozici. Logické pak je také to, aby se jednalo o lékaře, který pracuje na oddělení stejného zaměření, jakým bylo to, kde osoba blízká pozůstalým zemřela, a měl tak v dotčeném medicínském oboru potřebné zkušenosti. Není totiž možno předpokládat, že např. chirurg bude vždy schopen plně vysvětlit zdravotnickou dokumentaci vedenou na interním oddělení a naopak.

Zde je ovšem nutno zdůraznit, že na podobné konzultace poskytované lékaři se veřejné zdravotní pojištění nevztahuje, a musíte jej tudíž danému lékaři uhradit. Proto je dobré se s vybraným lékařem ještě před samotnou konzultací na ceně takto poskytované konzultace domluvit, jelikož s ohledem na komplikovanost daného případu nelze mít za to, že v rámci jedné schůzky trvající např. hodinu bude lékař schopen vše dostatečně podrobně vysvětlit, pomineme li fakt, že sám nejspíše bude potřebovat jistou dobu, aby se s daným případem co nejvíce obeznámil.

V případě konzultace však neradno zapomenout ani na to, že i když se jedná o „službu placenou“, mohou takto poskytnuté informace posloužit pouze k zorientování se v daném případě a rozhodnutí se, bude li potřeba podnikat další kroky.

Odborné vyjádření

Kromě konzultace s lékařem je možno také nechat si vypracovat tzv. odborné vyjádření, které může zpracovat každá osoba, jež má potřebné odborné předpoklady, v dané situaci to bude opět typicky lékař dané odbornosti. Co musí takové odborné vyjádření splňovat, není nikde stanoveno, nicméně se jedná o vyjádření odborníka pouze k jisté konkrétní otázce, a je tudíž stručnější než znalecký posudek (k tomu viz níže).

V souvislosti s odborným vyjádřením je nutno zdůraznit, že i když může být v případném soudním řízení použito jako listinný důkaz, nemá z pohledu dokazování takovou hodnotu a váhu, jakou má znalecký posudek, který splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

I zde platí, že náklady na vypracování odborného vyjádření hradí osoba, která jeho vypracování zadala, a je nanejvýš vhodné se s osobou, jež jej má vypracovat, na jeho ceně domluvit předem.

Znalecký posudek

Další možností, kterou můžete rovněž využít, a to již nejen k zorientování se ve zdravotnické dokumentaci, ale za splnění jistých podmínek i v případném řízení před soudem, je vypracování znaleckého posudku.

Znalecký posudek nemůže být ovšem vypracován, např. na rozdíl od odborného vyjádření, jakýmkoli „odborníkem“ v konkrétní oblasti, nýbrž pouze tím, který splňuje zákonem předepsané požadavky a je jmenován ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. Znalec pak musí složit slib do rukou toho, kdo jej jmenoval, a posléze je zapsán do seznamu znalců a tlumočníků. Jinými slovy je oprávněn (až na několik výjimek) vypracovat znalecký posudek pouze ten, kdo je v daném seznamu znalců a tlumočníků zapsán.

Daný seznam znalců pak lze nalézt např. zde, a to dle oboru, resp. specializace.

I zde je ovšem nezbytné si uvědomit, že důležitá je nejen odbornost daného znalce, ale i jeho objektivita, proto je vhodné oslovit takového znalce, který nebyl ani ošetřujícím lékařem zemřelého, ani není v žádném vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení úmrtí nastalo.

Jelikož vypracování znaleckého posudku zadává pozůstalý (pokud se nejedená již o posudek zadaný soudem v rámci soudního řízení), podobně jako v případě konzultace i on hradí jeho cenu. Proto je nanejvýš doporučeníhodné předem se domluvit s příslušným znalcem na odměně, která se řídí smlouvou uzavřenou mezi zadavatelem a znalcem.

Znalecký posudek pak nejen hodnotí a vysvětluje informace uvedené ve zdravotnické dokumentaci, a to způsobem, který by měl být srozumitelný i osobám bez medicínského vzdělání, jelikož se takové posudky zpracovávají často také pro potřeby orgánů činných v trestním řízení a soudů, nýbrž hodnotí i způsob vedení zdravotnické dokumentace samotné, což může být důležité buď proto, že tato dokumentace nebyla vedena pečlivě a v souladu se zákonem, nebo z ní lze poznat pokus o následné „poupravování údajů a zahlazení stop“, což se bohužel může též stát, a to zejména v případě předpokladu něčího „pochybení“. Dále pak znalec v daném posudku odpovídá na jemu položené otázky, jejichž cílem je objasnění okolností úmrtí.

Nutno také upozornit, že znalecký posudek na to, aby mohl být použitelný např. v soudním řízení, musí rovněž obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti, jakož i doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, na kterou občas znalci bohužel zapomínají.[1]

Exkurz – možnost posouzení v trestním řízení

I když všechny výše uvedené možnosti (konzultace, odborné vyjádření, znalecký posudek), kterých mohou pozůstalí využít za účelem „zorientování se“ a vyhodnocení informací týkajících se zemřelého, jsou mimo veřejné zdravotní pojištění, a je nutno za jejich vyhotovení tudíž platit, je-li podáno trestního oznámení, odborné vyjádření nebo znalecký posudek si mohou, a v jistých případech musí, nechat vypracovat i orgány činné v trestním řízení.

Nastane-li taková situace, je vypracováno odborné vyjádření či znalecký posudek, aniž by za něj museli pozůstalí platit a zároveň jej díky jeho dostupnosti v rámci trestního spisu mohou využít v eventuálním dalším řízení.

I tak je ale důležité uvést, že podání trestního oznámení musí být chápáno vždy jako poslední možnost, které lze využít pouze tehdy, je-li dáno dostatečně odůvodněné podezření, že k úmrtí blízké osoby došlo v důsledku něčího pochybení. Jinými slovy je nutno si uvědomit, že není vhodné podávat trestní oznámení „bezdůvodně“ a jen kvůli možnosti „bezplatně získat“ odborné vyjádření či znalecký posudek, protože bezdůvodně jej ani v případě trestního oznámení orgány činné v trestním řízení vypracovat nenechají.

Více o možnostech vyhodnocení informací a dalších právních otázkách spojených s úmrtím blízké osoby se dočtete v našem Manuálu pro pozůstalé, který je ke stažení zdarma k dispozici ZDE.

________________________________________

[1] Viz § 127a občanského soudního řádu a § 106 trestního řádu.

 

 

 
zpět na přehled aktualit