Zuzana Candigliota zodpověděla několik otázek týkajících se práv rodičů hospitalizovaných dětí. Otázky byly položeny v návaznosti na případ ústecké nemocnice, kde byla matka…" /> Práva rodičů v průběhu hospitalizace jejich dítěte | Aktuality
Expodum
Právní poradna Často kladené otázky Dokumenty ke stažení
 
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

3.4.2018Práva rodičů v průběhu hospitalizace jejich dítěte

Naše právnička Zuzana Candigliota zodpověděla několik otázek týkajících se práv rodičů hospitalizovaných dětí. Otázky byly položeny v návaznosti na případ ústecké nemocnice, kde byla matka násilím donucena opustit své hospitalizované dítě. Liga se k případu vyjádřila také v tomto článku.

 

Co by si měli rodiče (a jejich nezletilé děti) hlídat, pokud jsou v nemocniční péči?

 

Rodiče by měli vědět, že jejich dítě má ze zákona právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce v průběhu hospitalizace. Toto právo je oboustranné – také rodiče mají právo být v kontaktu s dítětem, ale také dítě zastupovat a chránit (například kontrolovat správnost podávaných léků nebo dohlížet na dobré zacházení s dítětem ze strany personálu). Přítomnost rodiče nesmí narušovat poskytnutí zdravotní péče a musí být v souladu s vnitřním řádem nemocnice. Nutno podotknout, že vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů. Je tedy například legitimní požádat rodiče o dočasné opuštění místnosti, kde se zrovna probírá zdravotní stav jiného pacienta. Také je legitimní vykázat rodiče, který narušuje poskytnutí neodkladné zachraňující péče, ničí majetek nemocnice apod. Ale není legitimní bez konkrétního závažného důvodu ve větším rozsahu právo na kontakt omezovat, například vykázat rodiče z důvodu nočních hodin.

 

Další důležitá informace je to, že jsou to rodiče, kdo uděluje ke zdravotní péči u dítěte svobodný a informovaný souhlas. To znamená, že zdravotníci nemohou na dítěti provádět zdravotní úkony bez tohoto souhlasu. Výjimkou jsou pouze případy neodkladné péče nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví dítěte, kdy lékaři mohou a musí jednat i bez souhlasu rodičů. V naprosté většině případů si zdravotníci musí souhlas vyžádat.

 

Panují nějaké mýty nebo často opakované omyly, co rodiče vyžadují nebo naopak lékaři prosazují?

 

Do poradny Férové nemocnice často chodí dotazy týkající se právě práva dítěte na přítomnost rodičů během hospitalizace nebo během provádění zdravotnického zákroku. Rodiče na tom trvají z toho důvodu, že dítě je při jejich přítomnosti klidnější a lépe psychicky zvládá léčbu.

 

Lékaři se často ohrazují tím, že přítomnost rodiče při zákroku nesplňuje hygienické požadavky. To je pouze záminka. Rodič může hygienickým opatřením dostát zcela jednoduše stejně jako personál, například použitím ochranných pomůcek, které používají zdravotničtí pracovníci. Rodiče by měli v takové situaci požadovat vysvětlení, v čem lékaři spatřují nevýhody přítomnosti rodiče během zákroku a aby to zaznamenali do zdravotnické dokumentace.

 

Běžnou praxí také je, že lékaři provádí na dítěti zdravotní úkony bez získání informovaného souhlasu rodičů dítěte, aniž by šlo o zákonnou výjimku v podobě neodkladné zachraňující péče.

 

Klasickým mýtem je také časté přesvědčení lékařů, že v době hospitalizace „nesou za dítě odpovědnost“, a tím pádem rozhodují o všem, co se týká dítěte (nejen o léčbě, ale i stravování dítěte, nošení dítěte v náruči rodičů apod.). Rodičovská odpovědnost přitom náleží ze zákona rodičům, ne lékařům, na čemž nic nemění ani to, že je dítě hospitalizováno. Personál má odpovědnost zejména za respektování práv dětí a rodičů, zejména práva na informovaný souhlas a práva na nepřetržitý kontakt, dále za poskytování informací o zdravotním stavu a navrhované zdravotní péči a za jejich včasné nabídnutí a odbornou úroveň a také za poskytnutí neodkladné zachraňující péče. O odpovědnosti personálu a nemocnice za dítě a jeho bezpečí se dá hovořit v případě nepřítomnosti rodiče.

 

Hlavní omyl související s výše uvedeným je stále přetrvávající autoritativní a neosobní přístup a způsob komunikace personálu k rodičům dítěte. Nemocniční personál je v pozici odborníka, což vyžaduje znalost vhodných způsobů komunikace s pacienty a jejich rodiči. Z výzkumů vyplývá, že partnerský a spolupracující přístup zvyšuje spokojenost s péčí a zcela minimalizuje počet stížností a žalob.

 

Jakou roli hraje zákon o zdravotní péči a řády nemocnic? Jaké slovo má nemocnice, kdy může prosazovat svou vůli?

 

Zákon o zdravotních službách upravuje práva pacientů, která nemocnice musí respektovat a musí k tomu být vybavena personálně a materiálně. Například nezletilý pacient má právo na nepřetržitou přítomnost svého zákonného zástupce. Nemocnice proto musí mít vybavení k zajištění této nepřetržité přítomnosti a mít k dispozici lůžko nebo aspoň křesílko pro rodiče u dítěte. Pokud k tomu vybavená není, už to je nutné vnímat jako pochybení nemocnice. Je to stejné, jako když má pacient právo na informace o svém zdravotním stavu, ale nemocnice by neměla k dispozici žádný volný personál, který pacientovi tyto informace poskytne. I když nemocnice není dostatečně vybavena k zajištění práva pacienta, tak musí učinit maximum k tomu, aby právo pacienta bylo naplněno. A tedy poskytnout zákonnému zástupci aspoň židli u lůžka a tolerovat to, že si rodič vezme k lůžku dítěte čistou karimatku.

 

Když se se podíváte na konkrétní případ matky v Ústecké nemocnici  a vezmete to jako modelový příklad - proč to došlo tak daleko? V čem byly chyby (obou stran) a jak podobným záležitostem do budoucna předcházet?

 

Nezletilý měl zákonem i vnitřním řádem zaručené právo na nepřetržitou přítomnost své matky. Tvrzení nemocnice, že matka narušovala poskytnutí zdravotních služeb považujeme za účelové, neboť nemocnice neuvedla, v čem konkrétně mělo toto narušování spočívat. Nemocnice byla povinna udělat maximum pro to, aby matka mohla být nepřetržitě s dítětem, a měla jí k tomu poskytnout veškerou podporu, stejně jako podporu v péči o dítě a zachování kojení. To bylo v zájmu dítěte. Namísto toho nemocnice vyvolala konfliktní situaci, lékař se snažil matku od dítěte vykázat, a dokonce na ni přivolal policii. Policie správně situaci vyhodnotila tak, že matka se nedopustila žádného protiprávního jednání a odmítla proti matce zasahovat. Nemocnice porušila práva dítěte a matky, ale také hrubě nezvládla komunikaci.

Do budoucna lze podobným konfliktům předejít tím, že nemocnice přizpůsobí své vybavení a v případě stavebních úprav i uspořádání prostor za účelem zajištění možnosti nepřetržité přítomnosti rodičů u dítěte. Také je potřebné zvyšovat právní povědomí personálu nemocnic a jejich komunikační schopnosti tak, aby respektovali práva pacientů a komunikovali s nimi s úctou a ohleduplností, jak vyžaduje zákon.

 

 
zpět na přehled aktualit
 
Tvorba webových stránek - Webdesign Brno Fotografie poskytla mediabanka isifa Image Service RSS