O ukládání pokut…" /> Nejvyšší správní soud k otázce poskytování homeopatických služeb ze strany „nelékaře“ | Aktuality
Expodum
Chci svůj porod
Souhlas a rozhodování pacienta
Zdravotnická dokumentace a lékařské tajemství
Řešení sporů
Platby ve zdravotnictví
Děti a rodiče, porod
Očkování
Léky
Práva osob s duševní nemocí
Těžce nemocní a umírající
Lékařské posudky a neschopenky
Práva seniorů ve zdravotnictví
Jak si sehnat právníka?

velikost textu AA původní

29.11.2017Nejvyšší správní soud k otázce poskytování homeopatických služeb ze strany „nelékaře“

 

O ukládání pokut za poskytování „nelékařské“ homeopatie a aktuálním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k této otázce informuji právníci advokátní kanceláře David Zahumenský.

Shrnutí případu

Jak jsme vás již v minulosti informovali, Krajský úřad Zlínského kraje a Ministerstvo zdravotnictví ČR se rozhodli začít pokutovat poskytovatele homeopatie, kteří nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách. Zjednodušeně řečeno se jedná o poskytovatele homeopatie, kteří nemají formální lékařské vzdělání.

Naše klientka, které byla pokuta udělena, se obrátila na Krajský soud v Brně, kde uspěla a původní rozhodnutí úřadů byla zrušena. Krajský soud v Brně tehdy dospěl k závěru, že příslušné právní předpisy jsou natolik nejasné a neurčité, že není možné jednoznačně rozhodnout, zda k poskytování homeopatie je nutné mít dané oprávnění dle zákona o zdravotních službách či nikoli. Ministerstvo zdravotnictví ČR však proti rozhodnutí podalo kasační stížnost, kterou se nedávno zabýval Nejvyšší správní soud.

Není homeopatie, jako homeopatie

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda je skutečně možné posoudit poskytování homeopatie pod poskytování zdravotních služeb ve smyslu příslušného zákona. Zde však soud dospěl k závěru, že skutkový stav nebyl zjištěn dostatečně na to, aby bylo možné dospět k závěru, zda došlo k poskytnutí zdravotních služeb. Zjištěné skutkové okolnosti případu nejsou dle soudu jasné a existují pochybnosti o tom, jak se skutek, za který byla naší klientce udělena pokuta, odehrál.

Především dle soudu nebylo jasně zjištěno, co bylo oním „homeopatickým poradenstvím“, tedy zda se jednalo pouze o nezávazný rozhovor o životě, nebo bylo součástí služby také poskytnutí nějaké zdravotnické služby (např. kapek apod.). Ze spisu tedy nebylo možné zjistit, jakým způsobem klientka „posuzovala zdravotní stav“ či jaké prováděla činnosti pro „udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu“ ve smyslu zákona o zdravotních službách.

Nejvyšší správní soud také krajskému soudu a úřadům vytknul, že se příliš zabývaly obecnými úvahami o homeopatii, aniž by jimi používanému termínu „homeopatické poradenství“ daly konkrétní obsah a zjistily stav věci bez důvodných pochybností. I kdyby však obsah termínu „homeopatické poradenství“ vyložily dostatečně jasně, není dle soudu možné v tomto případě dospět k závěru, že se jednalo o poskytování zdravotních služeb ve smyslu daného zákona, jelikož se úřady zabývaly pouze jedním konkrétním jednáním žalobkyně, v omezeném čase, místě a na jediné osobě. Pro udělení sankce je ale podle zákona nutné „poskytování“ zdravotní služby, nikoli „poskytnutí“. V tomto případě tak nebylo možné pokutu uložit, jelikož nebylo zjištěno, zda vůbec žalobkyně poskytuje zdravotní služby a zda tak činí soustavně.

Na závěr se soud v obecné rovině zabýval konečně také tím, zda poskytování homeopatie je či není zdravotní službou a na rozdíl od krajského soudu nedospěl k závěru, že by právní úprava věci byla nejednoznačná či příliš obecná. Při posuzování věci dle něj do budoucna nebude relevantní, jestli vůbec existuje formální lékařské vzdělání v oboru homeopatie nebo skutečnost, že se nejedná o léčebnou metodu lege artis, ale pouze to, zda byla naplněna kritéria podle § 2 odst. 4 zákona o zdravotních službách (zejm. jestli dochází k posuzování zdravotního stavu a jsou prováděny činnosti za účelem udržení, obnovení či zlepšení zdravotního stavu).

Soud se částečně ztotožnil s naší argumentací, že existují různé služby s pozitivním vlivem na lidské zdraví, které nejsou zdravotní službou (např. masáže, kosmetické služby, jóga apod.), avšak i přes tuto neostrou hranici není možné automaticky vyloučit všechny nekonvenční léčebné služby z dosahu zákona o zdravotních službách. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se tyto služby řídí samostatným smluvním typem podle občanského zákoníku, jelikož tato skutečnost nemá vliv na veřejnoprávní požadavek poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění.

Podstatné tedy bude vždy zkoumat, zda konkrétní činnosti, které vykonává homeopat, spadají pod kritéria podle § 2 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tedy hlavně zda dochází k posuzování zdravotního stavu a jsou prováděny činnosti za účelem udržení, obnovení či zlepšení zdravotního stavu. Neposuzuje se tedy homeopatická praxe jako taková, ale konkrétní úkony, které jsou daným homeopatem vykonávány.

Ne každé poskytnutí zdravotní služby je deliktem

Nejvyšší správní soud poukázal také na to, že relevantní skutek představuje pouze jedno konkrétní jednání žalobkyně, omezené v čase, místě a na konkrétní osobu pacienta či klienta.

Přitom ale skutková podstata správního deliktu, za jehož spáchání byla žalobkyně postihnuta, ve svém gramatickém vyjádření používá vid nedokonavý (tj. kdo „poskytuje“ zdravotní služby bez oprávnění, nikoli „poskytne“). V tomto případě jde o skutkovou podstatu mířící na neoprávněné podnikání ve zdravotnictví.

Podnikání je však definováno jako výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku). Pokud tedy správní orgány chtějí postihovat určité jednání jako neoprávněné poskytování zdravotních služeb, musí být prokázáno, že daná osoba poskytovala zdravotní služby bez oprávnění po určitou delší dobu a nikoli ojediněle.

Výtka správním orgánům

Na základě judikatury své, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva Nejvyšší správní soud vyslovil závěr, že uložení sankce je možné jen na základě předvídatelné právní úpravy, z níž bude dostatečně jasně vyplývat, za jaké jednání bude následovat trest a člověk se tak bude moci předem informovaně rozhodnout, zda bude jednat v souladu se zákonem, nebo bude riskovat udělení sankce. V souvislosti s uvedenou předvídatelností bude také nutné brát ohled na zásadu legitimního očekávání osob, které vychází z ustálené praxe úřadů.

Zjednodušeně řečeno je úřadům zapovězeno, aby „najednou“ začaly postihovat jednání, které do té doby přehlížely či tolerovaly. Pokud doposud poskytování homeopatických služeb ignorovaly a nyní by jej chtěly trestat, je možné tak činit pouze do budoucna (nikoli jednání z minulosti), dotčené osoby musí mít možnost se s touto změnou seznámit a tato musí být odůvodněna závažnými okolnostmi. V tomto případě však na základě zjištěného skutkového stavu nelze zjistit, jestli je možné klást dané jednání žalobkyni za vinu a uložit jí pokutu.

Dopady rozhodnutí

Po zrušení rozhodnutí ze strany Nejvyššího správního soudu bylo řízení proti naší klientce zastaveno.

Nutno konstatovat, že Nejvyšší správní soud sice nedospěl k závěru, že poskytování homeopatie nemůže spadat pod pojem poskytování zdravotních služeb, a nevyloučil tak možnost toto jednání v případě absence daného povolení pokutovat, zároveň ale úřady v tomto ohledu do budoucna svázal požadavkem předvídatelnosti jejich postupu, zejména pokud jde o ukládání sankcí.

Pokud totiž poskytování homeopatie doposud nebylo nijak postihováno, bude možné se od této dosavadní praxe odchýlit pouze za situace, kdy bude možné dospět k závěru, že jsou poskytovatelé homeopatie srozuměni s tím, že je na jejich činnost do budoucna pohlíženo jako na protiprávní, přičemž tato změna musí být podložena závažnými okolnostmi. Bez naplnění těchto požadavků je tak uložená sankce nepředvídatelná a tím pádem nezákonná.

Lze konstatovat, že je zde velmi zásadní nedostatek v nečinnosti Ministerstva zdravotnictví, které na jednu stranu nijak nereguluje podmínky pro poskytování homeopatie, na druhou stranu ale schvaluje sankce pro homeopaty-nelékaře. Bez přijetí předvídatelných podmínek pro poskytování homeopatie by tedy nemělo k žádnému postihu docházet, opatrnost je ale na místě, a není možné vyloučit, že bude docházet k dalším sporům.

Celé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dostupné zde.

Michal Staněk, David Zahumenský

 

 
zpět na přehled aktualit